Zůstaň

Anotace

Ukázka z textu

Když za Peterem zaklaply dveře, čekala jsem, že se do mě Diane pustí a začne se vyptávat, ale ona se zhroutila na gauč a vyzula si lodičky o hranu stolku. „Dej mi prosím panáka, Van.“
Vzala jsem skleničku, hodila do ní dvě kostky ledu a zalila je bourbonem z baru. Drink jsem postavila na stolek a položila pod něj jeden časopis z košíku namísto tácku.
„Díky, zlato,“ povzdechla si a chvíli točila sklenkou, než usrkla. Pak se na mě zkoumavě zadívala. Opětovala jsem pohled a snažila se neucuknout. Kdysi ještě na střední se Janie opila a já se snažila její matku přesvědčit, že jí je pouze špatně z jídla. Tehdy se na mě dívala stejně jako dnes, dokud jsem nesklopila oči a nepřiznala se.
Poklepala na gauč vedle sebe a já, ačkoli bych nejradši utekla, jsem poslechla.
„Budou spolu šťastni,“ snažila jsem se ji ubezpečit. „A ten řetízek se taky najde.“
„Jasně,“ kývla hlavou Diane a začala upíjet bourbon, jako by tím pro ni celá věc skončila.
„Tak jo, Diane. Vůbec netuším, co tady chtěl. Nemám zdání, co ho to popadlo.“
Diane postavila sklenku na stůl. Zašátrala pod stolkem, pomalu vytáhla skleněný popelník, stříbrný zapalovač a krabičku kamelek bez filtru. Zapálila dvě cigarety zároveň a jednu mi podala. „Netušíš?“ opáčila s úsměvem.
„Cože?“ vykulila jsem na ni oči. „Diane, já…“
„Ale no tak, Vannie,“ objala mě kolem ramen a nabídla mi svoji sklenku. „Napij se. Namažeme se, ano?“