Jean-Baptiste de Boyer, markýz d’Argens (1704–1771)
V roce 1731 otřásl Francií skandál, když vyšlo najevo, že jezuita Jean-Baptiste Girard zneužíval v Toulonu svou dvacetiletou kajícnici Marii-Cathérine Cadiereovou. Byl však po dlouhém procesu zproštěn viny a dívka byla svěřena do péče matky. Aféra byla široce komentována v tisku, vyšlo i několik pamfletů a satir převážně ze strany odpůrců jezuitů a veršem se jí dotkl i Voltaire. Roku
1748 vyšel bez uvedení jména autora román Tereza filozof, v němž bylo za průhlednými anagramy snadné rozpoznat aktéry tohoto skandálu (Girard-Dirrag, Cadiere-Eradice). Vydali jej tiskaři Joly a Boscheron. Kniha byla zřejmě vytištěna v Liege, archy tajně dopraveny do Paříže, kde byly doplněny rytinami a svázány. Nelze však vyloučit ani to, že Tereza filozof kolovala mezi čtenáři již dříve jako rukopis.
Největší literární záhadou je však identita jejího autora. Původně byl za něj považován Arles de Montigny, jenž však pouze prostředkoval její vytištění, byla připisována i Diderotovi, avšak jako nejpravděpodobnější původce románu se zdá být Jean-Baptiste de Boyer, markýz d’Argens, voják, který po pádu z koně utrpěl vážné zranění, opustil vojenskou službu a věnoval se literatuře. Byl velmi vzdělaný, četl volnomyšlenkáře 17. století, obdivoval Montaigne, Gassendiho i Descarta a byl autorem nejen učených spisů, například Kabalistických listů z roku 1769, ale i četných románů. Friedrich II. jej později povolal do Berlína, kde se věnoval reorganizaci Akademie a předsedal sekci krásné literatury.
Jakkoli však Tereza filozof vykazuje jisté podobnosti s jeho pojednáními i romány, dodnes není jeho autorství jisté.
