Tereza filozof - Láska v době libertinů

(0x)
Nakladatel: Prostor (Lederer Aleš)
Jazyk: česky
Pořadí vydání:2.
Počet stran:192
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:126 × 165 mm, 292 g
Více podrobností
Klubová cena: 260 Kč
Běžná cena: 347 Kč
Ušetříte: 87 Kč
Kolik zaplatím za dopravu?
Skladem u dodavatele 
Expedujeme do 8 prac. dnů.
Informace o dostupnosti

Zboží skladem u dodavatele obvykle zajistíme a předáme dopravci do 8 pracovních dnů. Pokud se jedná o cizojazyčný titul, který je skladem v zahraničí, může se doba dodání prodloužit na 60 dní.

Poslední změna: 28.03.2024 21:09

Anotace

Román Tereza filozof z roku 1748, za jehož autora je nejčastěji považován Boyer d’Argens, patří k nejznámějším a zároveň nejvíce pronásledovaným textům 18. století. Byl šířen ilegálně, přičemž důvodem nebyly jen jeho silně erotické pasáže, ale zejména „libertinství“ v původním slova smyslu, to jest ideje, které šířil – problematičnost křesťanské morálky, náboženství jako lidský výtvor apod. Román má blízko k markýzovi de Sade, ale v zásadě v něm jde mnohem více o svobodu myšlení v duchu osvícenství. Vychází s dobovými ilustracemi a doslovem profesora Miroslava Petříčka. V roce 1731 otřásl Francií skandál, když vyšlo najevo, že jezuita Jean-Baptiste Girard zneužíval v Toulonu svou dvacetiletou kajícnici Marii-Cathérine Cadiereovou. Byl však po dlouhém procesu zproštěn viny a dívka byla svěřena do péče matky. Aféra byla široce komentována v tisku, vyšlo i několik pamfletů a satir převážně ze strany odpůrců jezuitů a veršem se jí dotkl i Voltaire. Roku 1748 vyšel bez uvedení jména autora román Tereza filozof, v němž bylo za průhlednými anagramy snadné rozpoznat aktéry tohoto skandálu (Girard-Dirrag, Cadiere-Eradice). Vydali jej tiskaři Joly a Boscheron. Kniha byla zřejmě vytištěna v Liege, archy tajně dopraveny do Paříže, kde byly doplněny rytinami a svázány. Nelze však vyloučit ani to, že Tereza filozof kolovala mezi čtenáři již dříve jako rukopis. Největší literární záhadou je však identita jejího autora. Původně byl za něj považován Arles de Montigny, jenž však pouze prostředkoval její vytištění, byla připisována i Diderotovi, avšak jako nejpravděpodobnější původce románu se zdá být Jean-Baptiste de Boyer, markýz d’Argens, voják, který po pádu z koně utrpěl vážné zranění, opustil vojenskou službu a věnoval se literatuře. Byl velmi vzdělaný, četl volno­myšlenkáře 17. století, obdivoval Montaigne, Gassendiho i Descarta a byl autorem nejen učených spisů, například Kabalistických listů z roku 1769, ale i četných románů. Friedrich II. jej později povolal do Berlína, kde se věnoval reorganizaci Akademie a předsedal sekci krásné literatury. Jakkoli však Tereza filozof vykazuje jisté podobnosti s jeho pojednáními i romány, dodnes není jeho autorství jisté.

Specifikace

Název: Tereza filozof - Láska v době libertinů

Originální název: Therese philosophe ou Mémoires pour servir a l’histoire du pere Dirrag et de mademoiselle Éradice

Autor: Boyer D´Argens

Překladatel: Miroslav Petříček

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-7260-342-8

EAN: 9788072603428

Objednací kód: NA271425

Hodnocení a komentáře

Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

Tereza si uměle dopřává tělesných slastí

Jak jsem se již zmínila, odešla jsem domů, sotva otec Dirrag opustil pokoj slečny Eradice. Když jsem vešla do svého pokoje, vrhla jsem se na kolena a žádala Boha, aby se slitoval a dopřál mi stejného zacházení jako mé přítelkyni. Můj duch byl tak vzrušen, že jsem byla blízka šílenství; stravoval mne vnitřní oheň. Chvíli jsem seděla, chvíli stála, chvíli klečela – ale ať jsem udělala cokoli, nic mne nedokázalo upokojit. Vrhla jsem se na postel. Ve své představivosti jsem pořád viděla, jak rudý úd vniká do slečny Eradice, aniž jsem přitom měla nějakou jasnou představu slasti, či dokonce zločinu. Konečně jsem upadla do hlubokého zasnění, v němž se mi zdálo, že tento úd, který není spojen s žádným jiným předmětem, do mne proniká stejným způsobem. Bezděčně jsem zaujala stejnou pozici, v jaké jsem viděla slečnu Eradice, a protože mnou zmítalo vzrušení, položila jsem se na břicho a posouvala se tak, až se sloupek postele ocitl mezi mýma nohama a stehny a opíral se o tu část těla, v níž jsem najednou začala pociťovat zvláštní svrbění. Náraz o sloupek postele mi zde způsobil trochu bolesti, jež mne vytrhla ze zasnění, aniž však zmírnila svrbění. Abych se z této pozice dostala, musela jsem zvednout zadek. Avšak tímto pohybem jsem opřela svou zahrádku o sloupek a tření vyvolalo prazvláštní šimrání. Pohnula jsem se ještě jednou, podruhé atd., a účinek se vystupňoval: najednou se mne zmocnila hotová posedlost. Na nic jsem nemyslela a o ničem neuvažovala, jen jsem neuvěřitelně rychle hýbala zadkem a klouzala po blahodárném sloupku. Po chvíli mne přemíra slasti přemohla, zemdlela jsem, byla jsem bez sebe a usnula hlubokým spánkem.