Stalker

Opět se ukázalo, že duo Lars Kepler je prostě geniální a sehrané do nejmenších detailů. 

Stalker je podle mého názoru, nejlépe propracované dílo, já ho velmi ráda zařadím i do psycho-thrillerů, protože tohle, vážení, byla opravdu velkolepá jízda!

Kdo četl Písečného muže, jistě ví, jak skončil... jednou velkou neznámou. Joona Linna nám doslova zmizel z povrchu zemského, když se snažil dopadnout nemilosrdného sériového vraha Jureka Walkera. Kam se poděl Joona a je Jurek opravdu mrtvý? Většina z nás ví, že právě Jurek, šel našemu oblíbenému detektivovi po krku a to nejen po jeho, ale i jeho nejblžších... manželce a dceři. Písečný muž je kapitola sama o sobě, toto je ale recenze na Stalkera. Nejde však nezmínit jak právě Písečný muž skončil. 

Stalker je pokračování, takže nám všem musí být jasné, že Joona Linna žije, ale jelikož si není jistý, zda je Jurek skutečně mrtvý, tak se musí skrývat s celou rodinou. Saga Bauerová, Joonova kolegyně, již dlouhou dobu bezvýsledně pátrá po těle Jureka Walkera, je si stoprocentně jistá, že ho při honičce několikrát postřelila, jenže jeho tělo se v rozbouřené řece nikdy nenašlo... Až doteď. Jurek Walker je skutečně mrtvý a Saga se bez váhání pouští do dalšího hledání, tentokrát však hledá svého kolegu. Jonnu sice najde, ale v tak zuboženém stavu, že není skoro k poznání. Co se stalo s tím bezhlavým a svérázným policajtem, který miluje svou zbraň a nejlépe vyniká v boji na blízko? Joona si chce být jistý, že je Jurek opravdu mrtvý a tak se i přes svůj špatný zdravotní stav vydává zpět do Stockholmu.

"Z počátku ten kratičký film nikdo nebral vážně - dokud se nevynořila první mrtvola.“

Mezitím městem otřese nevídaný zločin. Někdo velmi nenápadně natočil oknem neznámou ženu při běžné denní činnosti, video zveřejnil na internetu a vzápětí byla ta žena nalezena brutálně zavražděna. Případ má na starosti Margot Silvermanová, která se se svým týmem snaží přijít vraždám na kloub. Zdá se, že mají na krku dalšího sériového vraha. Teď by se Joona vážně hodil, protože obětí přibývá a policie je bezmocná. Podotýkám, že popisu vražd je v této knize věnováno hodně prostoru a jsou dost barvitě popsané... slabší povahy by s tím mohly mít problém. 

A jako mávnutím kouzelného proutku se Joona k vyšetřování i samotné Margot náhodou dostane. Jakmile má před sebou důkaz o Jurekově smrti, nic mu nebrání opět zapnout své mozkové závity a všimnout si na obětech některých malých detailů, které ostatní přehlédli. :-) 

Při pátrání však vyčerpáním kolabuje a ujme se ho jeho dobrý přítel a psycholog Erik Maria Bark. Myslím, že Erika není nutné představovat, ten se nám již znamenitě předvedl v Hypnotizérovi :-). 

Erik dá Joonu jakž takž dokupy a společně se snaží přijít na kloub záhadným vraždám. V tom jim může pomoci i Rocky, který je zavřen v léčebně za vraždu, která se velmi nápadně podobá právě probíhajícím vraždám. Vraždil tenkrát skutečně Rocky Kyrklund? Je snad náhoda, že Erik všechny zavražděné ženy osobně znal? Ne, to nemůže být možné, to je jen náhoda. 

Jenže tohle by byla opravdu velká náhoda, nemyslíte? 

Ve Stalkerovi je velký prostor věnován právě Erikovi, protože ať chce, nebo ne, zdá se, že je nedílnou součástí pachatelova plánu. Podaří se jim tolik zamotané klubko rozmotat dřív, než přijde k újmě další žena? 

„Podle pitevního protokolu oběť vykrvácela v důsledku mnohačetných řezných a bodných ran, které s mimořádnou brutalitou směřovaly přímo do oblasti krku a obličeje.“

V tomto díle nechybí drogy, sex, brutalita a notná dávka zvrácenosti a  psycha! Hned v první kapitole je vám naservírován takový brouk do hlavy, že nebudete schopni knihu odložit. Opět budete marně hledat kapitolu, při které bude snadné knihu na chvilku zavřít. Rovnou vám říkám, vzdejte to. Stalker je prošpikován takovými oříšky a neuvěřitelnou zápletkou, že klidnou pasáž na odložení jen tak nenajdete. A ke konci? Nebudete si chtít ani odskočit na záchod. Tak poutavé to je. Prostě skvělá kniha, která si jednoznačně zaslouží plný počet hvězd a svoje čestné místo v knihovně! Pokud jste ještě nečetli, tak už neváhejte ani minutu! Přeji vám ke čtení pevné nervy :-D.

Autorka recenze: Michaela Tyrová
Zdroj: Knižní deníček