Paní Hemingwayová

Kdyby tuhle knihu četl Ernest Hemingway, nejspíš by neváhal vzít na její autorku pušku. Britská spisovatelka Naomi Woodová nejprve detailně prostudovala dokumenty a vzpomínky na čtyři manželky slavného nobelisty, a pak o nich napsala román. Nazvala ho příznačně: Paní Hemingwayová. Česky ho vydává Metafora.

Nebyla to právě slast
I když to tak nemusí vypadat, být paní Hemingwayovou neznamenalo užívat si slávy po boku nositele Nobelovy ceny, ale střežit se jeho výpadů, čelit spisovatelovým náladám, ostražitě předvídat, zda bude, nebo nebude opilý, koho si přivede domů, s kým spal, bát se a plakat. Ani jedna z jeho manželek to neměla snadné. Hadley, Fife, Martha a Mary nahradily postupně jedna druhou.
O osm let starší Hadley trávila s Ernestem čas v Paříži dvacátých let po boku Fitzgeraldových - to už byl Francis Scott známým autorem Velkého Gatsbyho, zatímco Ernest měl jen svůj talent a důvěru úzkého kruhu přátel.

Fife (vlastním jménem Pauline), módní redaktorka tehdejšího časopisu Vogue, to s nimi dlouho táhla v trojúhelníku a nebylo jasné, kterou z žen si spisovatel nakonec "ponechá". "Jako by Hadley nikdy neměla pocit, že jí Ernest patří, zatímco Fife nikdy neměla pocit, že by patřil někomu jinému než jí," charakterizuje atmosféru v nestandardním vztahu Woodová.

Ve vzpomínkovém románu Pohyblivý svátek Hemingway vylíčil Fife poměrně přesně jako jedinou "zbohatlici", které se podařilo infiltrovat do funkčního manželství - Hadley milovala Ernesta proto, že byl Ernestem, nikoli proto, že byl slavným spisovatelem.
Hadley navíc zažila po boku Ernesta i skutečnou bídu, přestože Hemingway později tvrdil, že měli peníze v podstatě na všechno, co nutně potřebovali k životu. Ona to viděla realističtěji: "Měli jsme peníze na whisky."

Následují ho do válek
Přesto ani druhá Hemingwayova manželka není zápornou postavou. Naopak, dala Hemingwayovi dvanáct let života a dva syny. Když se potom v druhé polovině třicátých let objevila Martha, fascinující novinářka, silná a nezávislá válečná zpravodajka, s níž měl Ernest společné zážitky ze španělské války, pochopila Fife, že se blíží konec.

"Jak je okouzlující! Jak přitažlivý! Ženy se kvůli němu vrhají z balkonů a následují ho do válek. Ženy před jeho zálety klopí zrak, protože manželství ve třech je lepší než samota." To vše si Fife uvědomuje i ve chvíli, kdy musí tušit, že tak jako ona odlákala Ernesta před lety od Hadley, Martha ho zase přišla odvést od ní.

Vlastně chudák
"Kdybych si vedla deník, byl by plný krásných slov o vás," píše Martha v dopise Fife. Slabá útěcha. Fife konečně svolí k rozvodu a zamilovaným trvá jen patnáct dní, než se vezmou. Opět to nevydrží.

Poslední z manželek, Mary, opustí kvůli Hemingwayovi svého vlídného muže. Na Kubě se nastěhuje do domu, ve kterém se spisovatelem žila Martha, rovná si šaty do jejích zásuvek, pozoruje její mapu světa, v níž jsou zabodnuté špendlíky na znamení "dobytých" území. Ernest, otec tří synů, toužil po dceři, ale Martha děti nechtěla.
S Mary se rozejdou málem ještě ve svatební den, on pije, ona pláče, on se omlouvá, ona odpouští. Čeká ji ještě mnoho bolesti, než její manžel odejde naposledy - tentokrát ne za jinou ženou, ale vstříc smrti.

Naomi Woodová strávila několik měsíců rešeršemi, rozhovory a pročítáním existujících dokumentů o všech Hemingwayových manželkách. Zmapovala i jejich život po rozvodu se spisovatelem, jakkoli ten není součástí knihy.

Napsala vydařený čtivý román, který nepostrádá literární kvality, fikci hraničící s psychologickým dokumentem. Její Martha Hemingwaye charakterizuje v jednu chvíli jako chudáka - protože nikdy nemiloval víc, než byl milován.

Kniha Paní Hemingwayová je vlastně deníkem prudké zamilovanosti a věčné neopětované lásky.

Zdroj: Kultura iDnes