Nástroje smrti 2: Město z popela

Co bych vám tak k této knize ještě pověděla? Popravdě bych ji celou zvládla popsat a ohodnotit velmi stručně a to: "Úžasná kniha snad ještě lepší než první díl!" To byste asi nebrali, kdybych vám k ní napsala jen toto, takže se pokusím trochu více rozepsat a něco málo vám prozradit.

Tak tedy abych zde pořád jen neplácala kecy o ničem, pojďme se na knihu podívat taky trochu hlouběji... Stejně jako první díl je i tento psán v tzv. er formě neboli třetí osobě. Já sice preferuji ich formu, ale občas to trochu obměnit není na škodu, že? Co zde ale bylo oproti prvnímu jinak je, že se nám zde střídaly pohledy postav, tedy, že každou chvíli byl popisován děj jiné postavy a to v kombinaci s er formou moc ráda nemám! (tedy myslím si, že tomu tak u prvního dílu nebylo, já to tam nezaregistrovala) Zde jsem si toho už všimla a trošičku mi to i vadilo. Protože když je kniha psána tímto stylem, jde se hůře vžít do děje a postav...

Za to oproti prvnímu dílu, měl tento ještě více děje a akčních scén. Opravdu se zde pořád něco dělo, nové a nové zápletky, atd... Čtenář se v tomto ohledu rozhodně nenudí! Chvílemi jsou scénky až tak napínavé a hororové, že se i můžete bát. Na konci samozřejmě nechybí velká bitka, jak je tomu skoro u každé knihy s podobným tématem.

Dále zde musím pochválit trochu hlubší děj, který ale neodradí čtenáře, kteří si chtějí pouze počíst něco jednoduchého. Jsou zde daloby se říci skryté sociální/morální otázky na téma otec a jeho děti. Což u knížek tohoto typu není moc zvykem...

Ale co mi trochu ubralo na náladě, byl konec. Nehodlám zde spoilerovat, takže jen velmi stručně... Sice je na konci nějaká ta velká bitva, kde padne hodně lovců, démonů a lidí z podsvěta. Ovšem i přesto je konec až moc velkým happy endem, jsem totiž zastáncem toho, že svět není růžový, a že nikdy nic nedopadne zrovna tak, jak by si člověk přál. No, a zde nám ho spisovatelka udělala docela dost růžový a tím pro mě ztrácí na věrohodnosti.

I přes těch pár mínusů je kniha velmi pěkná a stojí za to si ji přečíst, takže mohu jedině doporučit. A mně nezbývá nic jiného než se těšit na další díl!

Autorka recenze: Nela Sojková
http://my-books-my-world.blogspot.cz/

Mladou Clary však poslední dobou nepotkaly zrovna pěkné události spojené s tímto světem. Její matka leží v nemocnici v kómatu a doktoři si s ní nevědí rady. Její přítel Luke za ní chodí skoro každý den a mladá lovkyně stínů má tak dům jen pro sebe. Žádná výhoda v tom však není. Samota je to poslední, co Clary vyhledává.

Se Simonem se po krůčcích začínají sbližovat a nejspíš nezůstane jen u přátelství. Clary tak pomalu zjišťuje, že její kamarád se s existencí nového světa nesmiřuje moc dobře. Naneštěstí stále nemůže zapomenout na Jace, z kterého se vyklubal její starší bratr. Clary poznává i mladou vlkodlačici Maiu, jež si velice rozumí se Simonem. Dá Clary do pořádku svůj vlastní život? Jak se vyřeší její vztah s Jacem? A zvládne Simon unést informace o tomto světě? Problémů se jen hromadí a k tomu připočtěme ještě Valentýna. Vše začalo smrti mlčenlivých bratrů a krádeží jednoho z nástrojů smrti. Claryin otec se rozhodl zničit spolek a to s pomocí démonů, které povolává a ovládá...

"Říkala jsem si, že tě možná ta hra přestala bavit, když..." Když se naše životy začaly podobat jednomu z tvých dobrodružství.
- Cassandra Clare

Město z popela je velice poutavá a čtivá kniha. Je zde plno zvratů a zajímavých zápletek. Jace byl místy nepříjemný a zároveň nepředvídatelný. Člověk někdy nevěděl, co od něj očekávat. Každá z postav se s problémy, které přicházejí a neustále se hromadí, vypořádává jinak. A mladá Clary občas učiní rozhodnutí, která by sám čtenář možná neudělal a právě proto kniha nutí číst dál a dál. Nutkavost dozvědět se, jak to všechno skončilo. Cassandra Clare jen potvrdila její talent a kreativitu. Opravdu stojí za to si knihu přečíst. Kdo ví, co nás čeká příště...

Autorka recenze: Ester Kramná
http://knihy-zivota.blog.cz/