Komplet - Tolkien (Hobit, Společenstvo prstenu, Dvě věže, Návrat krále, Silmarilion)

Autor stvořil nejen krásný příběh, ale i celé dějiny tohoto snového světa, sestavil rodokmeny hlavních postav a do detailu propracoval i mapy  - Hobitín, Hůrka, Gondor, Mordor, či rozlehlé pláně Rohanu ožívají a v jejich kulisách spřádá Tolkien mistrovsky osudy hrdinů i celých říší.

Hobit je spíše pohádkový, laskavý příběh Bilba Pytlíka, partičky trpaslíků a moudrého čaroděje Gandalfa na cestě za pokladem. To v Pánu prstenů už jde do tuhého, děj je o  poznání temnější, ale i propracovanější, Středozem se zalidňuje a dozvídáme se spoustu dalších podrobností z její historie.

Gandalf je daleko důležitější postava, než se zdálo v Hobitovi a také nález prstenu se jeví v úplně jiném světle – nešlo o náhodu, prsten chtěl být nalezen, má vlastní vůli a ta je napřena jedním směrem: vrátit se ke svému pánovi Sauronovi.

Tolkien skryl do svých knih mnoho a například věta: …a nikdy nezapomínali na utrpení matky ve skřetích doupatech… odkazuje pravděpodobně na skutečnost, že Tolkien přišel o matku když  mu bylo 12 let. (Jeho matka zemřela na cukrovku pouhých pár let před zahájením praktického použití inzulínu).

V Silmarilionu,  (Který mimochodem autor nabízel nakladatelům k vydání jako druhou knihu v pořadí, hned po Hobitovi – neúspěšně, byl vyzván k sepsání pokračování Hobita a Silmarilion vyšel až po Tolkienově smrti) se můžeme seznámit například s příběhy prstenů moci, dozvíme se z jakých příčin se Temný hvozd stal tak zlověstným místem a mnoho dalšího z pradávných dějin Středozemě a jejích obyvatel. Bez Silmarilionu by nebyla celá Tolkienova sága úplná a mnohé by zůstalo čtenáři utajeno.

Režiséru P. Jacksonovi se sice podařilo natočit celou trilogii Pána prstenů i první díl Hobita velice zdařile, ale chápu, proč se autor celý život bránil tomu, aby vznikla filmová podoba jeho celoživotního díla.

Knihy jsou mnohonásobně lepší – a víte proč? Protože fantazie je bezbřehá a není omezena ani rozpočtem, ani lidskými možnostmi….





Autorkou recenze je Iveta Filanderová

Přidat komentář