Dlouhá cesta z ráje - Přežila jsem rwandskou genocidu
Nakladatel: | Ikar (EUROMEDIA GROUP, a.s.) | |
---|---|---|
Jazyk: | česky | |
Pořadí vydání: | 1. | |
Rok a měsíc vydání: | 2012/10 | |
Počet stran: | 344 | |
Typ, vazba: | Kniha, pevná | |
Formát, hmotnost: | 134 × 206 mm, 342 g | |
Více podrobností |
Běžná cena: | 269 Kč |
---|
Informace o dostupnosti
Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu. Poslední změna: 26.04.2024 15:26 |
- Sledovat titul
- Recenze (2)
- Odkazy a akce (0)
- Komentáře (3)
Anotace
Autobiografický příběh trnité cesty někdejší rwandské modelky je strhující, i když často hodně syrové čtení. Děj se vrací ke genocidě, která v roce 1994 zcela rozvrátila zemi a zanechala za sebou statisíce mrtvých. Ihned v prologu je čtenář vystaven drsné scéně, když je Leah se svým půlročním synem, jeho chůvou a strýcem na útěku zastavena vraždícími Hutuy, kteří jí přímo před očima umlátí strýce k smrti, ji samotnou vážně zraní a nechají ležet na hromadě mrtvých těl. Leah se vydává na strastiplnou cestu, netuší, co se stalo s milovaným mužem, rodiči ani sourozenci, a nemůže nikomu věřit.Specifikace
Název: Dlouhá cesta z ráje - Přežila jsem rwandskou genocidu
Originální název: A Long Way from Paradise
Autor: Leah Chishugi
Překladatel: Vít Mlejnek
Titul je zařazen do žánrů:
ISBN: 978-80-249-1972-0
EAN: 9788024919720
Objednací kód: -
Čtenářské recenze
Čtenářská recenze - Leah Chishugi: Dlouhá cesta z ráje
19.11.2012Autobiografické dílo s názvem Dlouhá cesta z ráje vypráví skutečný příběh středoafrické ženy Leah Chishugi, která na vlastní kůži zažila nepokoje mezi národy Tutsiů a Hutuů. Její pohled na život to dočista změnilo.
Hodnocení a komentáře
Moc krásná a velmi poutavá kniha (Pavel , 6.2.2014) Odpovědět
velce dobrá kniha (Michaela Petrů , 30.11.2012) Odpovědět
Odpovědět na komentář
Ukázka z textu
V zoufalé snaze nestrhnout na sebe pozornost jsme se plížili podél cesty. Od rozpoutání genocidy jsme sotva něco snědli a vypili, nemohli jsme se ani umýt, nebo si vyprat šaty. Dnes už ale vím, že zápach nemytých živých těl je nekonečně snesitelnější než puch smrti.
Ve stavu hlubokého psychického i fyzického šoku jsme se potáceli celé dny. Takovou únavu jsem si předtím ani neuměla představit.
A pak jsme je spatřili. Shluk temných, nepřehlédnutelných siluet, které se k nám pomalu a určitě ne náhodou blížily. V tom okamžiku se nám všem na chvilku zastavilo srdce. Tentokrát na sobě neměli ty svoje uniformy, ale i tak jsme okamžitě věděli, s kým máme tu čest. Oháněli se hřebíky pobitými palicemi, a jakmile nás zahlédli, na tvářích jim zahrály děsivé úsměvy.
Báječné a hrozné zároveň (Jiřina , 8.7.2014) Odpovědět