Chatrč

Nemám slov. Byl jsem dojat,zahanben ,ale hlavně mě to otevřelo oči. Lásku ,porozumění,odpuštění - je to co lidem v dnešním světě chybí.Vřele doporučuji - a je to v každém v nás jak se k tomu postaví.

Já věřím, že ten příběh je pravdivý. I když se asi nestal přesně tak, jak je v knize popsaný. Ale samotný Bůh je zde představený zrovna tak, jak jsem Ho mohl poznat prostřednictvím Bible. Dokonce si troufám říct, že autor i překladatelé mohli být inspirováni Duchem svatým.

Naprost osouhlasí ms vaším komentářem - kniha mě nenechala klidnou, měla jsem vytřeštěné oči od začátku do konce čtení. Nejhrůznější pasáž mi připadala, když Missy pohřbívali.... Ač jsem věřící,tak cítím,že považovat utrpení za požehnání je jeden z největších blábolů a omylů všech nábožníků a křesťanských "věřících". Nějak mám pocit,že nad čtením toho líčení utrpení jako jedné cesty k Bohu,by se asi Ježíš obrátil v hrobě, jak by tomuhle Mistrovi a duchovnímu učitelovi bylo nevolno. Jinak nemohu upřít,že kniha je tak čtivá,že jsem ji přečetla za jediný večer a doteď mě z ní mrazí, že tohle hrozné martýrium nějaký spisovatal vydává jako Pravou Lásku. Láska a život na této planetě není o utrpení a umělému dospívání ke smíření s utrpením pomocí berliček o jakémsi vykonstruovaném obrazu Boha a tom,že nás to posune dál k úlevě od naší tragédie,která nás postihla,že je vlastně dobře,že nás postihla,pač jsem se stali "duchovnějšími" a "moudřejšími". Vsadím se, že všichni byste si radej vybrali štěstí a v tomto konkrétním příbehu,aby malé dítě nebylo brutálně zavraždeno než možnost tragédie,která vás má posunout k "smíření" a "chápavostí". A dokud bude tohle hrozné křesťanské učení a náboženství o chápání Boha neustále udržováno jako víra, tak bude taky na světě pořád tolik utrpení a smutku.