Rok kohouta

Autobiograficky laděný román je upřímná výpověď ženy, které se rozpadne život a ona hledá sílu, s níž by ho dokázala znovu poskládat dohromady. Rozpad rodiny, tvůrčí krize, krize středního věku. Autorka hledá východisko, někdy s drsným humorem, někdy s velkou depresí. Kniha je vlastně deníkovým zápisem autorky, kde najdete její tok myšlenek, její činy, ale i ukázky z jiných děl, které ona právě čte, které filmy zhlédla, jaké divadla navštívila. Téma rozpadlé rodiny a řešení, jak dál fungovat, mě moc bavilo, je to téma, které mě zajímá. Určitě si budu o autorce zjišťovat i další věci. Bohužel mě nebavil styl, jakým byla kniha napsána. Způsob zpracování. Možná mi vadila absence přímé řeči, možná to, že se hodně situací opakovalo. Chvílemi jsem se musela i nutit do čtení. Ale i přesto si chci pořídit další knížky autorky, protože ve mně knížka vyvolala emoce a zanechala další zájem.