Moje domácí kuchyně

Text za 1, fotografie a úprava pokrmů za 1, grafická příprava knihy i celková úprava taktéž za 1. Ráda bych našla nějakou malou vadu, ale těžko hledat. Snad jen to, že kniha postrádá klasický obsah a rejstřík pokrmů, jak jsme zvyklí, nicméně obrazová stránka knihy je natolik vyvedená, že vám ani nevadí listování – je to prostě pastva pro oči.

Najdete zde recepty v kategorii snadné, rychlé a náročnější, ale budete mile překvapeni, že žádný z receptů vám „nevezme“ váš čas. Recept je vždy uveden již zmíněnou kategorií, časem přípravy a počtem porcí, což značně usnadní tápání, zda jej vařit, či zvolit něco jiného. Vejce do skla servírované do tenkostěnné sklenice, okurkový jogurt s kmínovým chlebem, zapečená francouzská cibulačka, rychlá paštika z kuřecích jater, pečený kozí sýr na mladém salátu, plněné kalamáry, sýrové suflé, pečené papriky s mozzarelou a ančovičkou, zelená čočka s křepelčím vejcem (také jste ho nikdy předtím nezkusili, že – ale určitě to napravte, nebudete litovat), salát z nových brambor a fenyklu s vaječným dresinkem, alsaský cibulový koláč, pasta s brokolicí a kousky lososa, kuřecí prsa s rajčaty a bazalkou, špagety s rajčaty a ovčím sýrem, citronový koláč nebo bezlepkový čokoládový koláč.

Kniha je proložena krátkými vsuvkami o životě, Pohlreichovým „vyznáním se“ k tomu, co má v životě rád, což z ní činí takový malý medailonek, možná i potřebu sebeprezentace ve smyslu to jsem já. Činí tak ovšem nenásilně, krátce, jen jako nástin života, který žije a lidí a věcí, které ho obklopují. Skutečně mile mě překvapilo, že pan Pohlreich je i přes veškerou popularitu a slávu uvnitř křehký a mile lidský. Vyznává pravé hodnoty jako rodinu, vztah, práci a koníčky. Je smířený se životem, možná proto, že konečně objevil, co v životě hledal.

Milé překvapení na tak trošku jinou notu v současném boomu „vaří už úplně každý“! Kdo je však v tomto oboru jednička a leader, je bez diskuze.  

Autorkou recenze je Lucie Bednářová

Přidat komentář