kniha roku

Čtenářská recenze: Otomar Dvořák - Srdce v kleci

Vynikající básník, prozaik a novinář, vášnivý milovník, vynikající tanečník, starostlivý syn, ale i paličák, lajdák, vymetač hospod, nenapravitelný cynik a věčný rebel. To všechno byl Jan Neruda, jehož životní příběh zachytil Otomar Dvořák v knize Srdce v kleci – Román o něžném rváči Janu Nerudovi. Jak výstižný to je název! Nerudovu nestálost, ale i dobu, ve které žil, ovlivňovaly osobnosti jako Božena Němcová, Josef Kajetán Tyl, Karel Havlíček Borovský, Karolina Světlá, Václav Kliment Klicpera, Eliška Krásnohorská, Karel Hynek Mácha, Bedřich Smetana, Adolf Heyduk, Vítězslav Hálek a spousta dalších. Vzhlížel k nim a obdivoval je, znal všechna jejich díla a inspiroval se jejich politickým i životním postojem.

Nerudu ovlivňovaly v životě především jeho lásky, vlastenectví a bydliště v Praze na Malé Straně, odkud to bylo všude jen malý kousek. Vztah s mladičkou a krásnou Annou Holinovou Neruda ukončil. Snad kvůli nalinkovanému rodinnému životu, který by s Aničkou vedl – a to by nebylo nic pro něj, snad kvůli svým vyšším cílům, při kterých by jej tato sice hodná a ve slušné rodině vychovaná dívka brzdila. Pro intelektuálního Nerudu byla Anička naivní a poněkud prostinká, přestože ji miloval. On potřeboval k ženám vzhlížet. Nenaplněná láska ke Karolině Světlé, kterou hluboce obdivoval nejen jako skvělou spisovatelku, ale hlavně jako nádhernou a nedostupnou ženu, mu způsobila v srdci pěkný zmatek. Ani další ženy, které prošly jeho životem, však nedokázaly vzpurného Nerudu zkrotit. Snad mohl být šťastný s Terezií Macháčkovou, ta však zemřela příliš mladá.

Prý bych ji měl navštívit a utěšit, poprosit o odpuštění. Ach, Bože, rád bych, ale to bych nesměl být Neruda, ten zarputilec, jenž raději trpí, než by se pokořil.

Jan Neruda vyrůstal na Malé Straně v chudičké rodině. Matka byla posluhovačkou a otec, vojenský vysloužilec z napoleonských válek, prodával v trafice. Neruda vystudoval gymnázium, studia práv a filozofie však nedokončil a věnoval se novinařině a literatuře. Spolu s Hálkem vydávali časopis Lumír, Neruda přispíval do časopisů Obrazy domova, Čas, Hlas a Květy, do Národních listů – listu mladočechů. Po celý svůj život se cítil poněkud zneuznaný a většinu svého života prožil v nouzi. Jeho cynický a ironický pohled na panoptikum světa, všeobjímající bída, stejně jako touha po svobodě a volnosti – to vše formovalo jeho osobnost a promítlo se v jeho úctyhodném literárním díle, jehož odkaz je aktuální i v dnešní době. Neruda se nikdy neusadil a celý život žil v bytě se svou matkou až do její smrti.

Autora knihy Otomara Dvořáka znáte mnozí možná z televizních obrazovek, kde svým podmanivým hlasem s typickou dikcí promlouvá k divákům v pořadech zabývajících se záhadnými a tajemnými jevy, lidovou magií a dávnými zvyky. Dramaturg, scenárista, filmový i divadelní režisér je však také vynikajícím spisovatelem nejen literatury faktu. Napsal i řadu povídek a novel v žánru sci-fi, fantasy a hororu, jeho doménou jsou však historické romány.

Jako spisovatele jsem Otomara Dvořáka objevila až v tomto románu o Janu Nerudovi. Jsem však natolik uchvácena šíří i hloubkou záběru doby a osobností, které pan Dvořák dokázal v knize zachytit, že už teď mohu prohlásit, že se stal mým oblíbeným autorem a doufám, že zvládnu přečíst všechny jeho knihy!

Autorkou recenze je Lucie Bednářová

Přidat komentář


V odpovědi prosím používejte pouze číslice

Ještě nikdo nereagoval, buďte první.

Nebaví vás číst anotace?  Pusťte si book trailer!

Sociální sítě