Spisovatel jako MINIATURISTA, miniaturistka jako demiurg
Literární prvotina Miniaturista britské spisovatelky Jessie Burtonové, která se v zahraničí prosadila jako oceňovaný román i bestseller, vyšla nedávno česky v nakladatelství Knižní klub bez většího humbuku. Za povšimnutí však určitě stojí – ať už pro atmosférické zachycení Amsterodamu 17. století, pro množství nabízejících se kontextů nebo díky silnému iniciačnímu příběhu. Zároveň však může leckoho zklamat ne zcela využitým potenciálem a budováním napětí, které nakonec vyzní lehce do ztracena.
Přestože se román se dotýká mnoha témat od postavení ženy ve společnosti 17. století, přes rasovou nesnášenlivost, homosexualitu, problematiku evropského obchodu (děj se odehrává mezi druhou a třetí anglo-holandskou válkou, k nimž došlo v důsledku hájení hospodářských zájmů obou zemí), až po neúprosný církevní dozor nad obyvatelstvem, jednotnou linku mu dodává trpkou zkušeností vynucené dospívání hlavní hrdinky. Osmnáctiletá Nella Oortmanová má jako nejstarší dcera ze zchudlé a zadlužené rodiny původně dobrého jména jedinou naději na zajištěnou budoucnost: sňatek se zámožným, o dvacet let starším amsterodamským kupcem. Po formálním byrokratickém aktu se tudíž promění v Petronellu Brandtovou a je vzhledem k zaneprázdněnosti svého chotě Johannese sama odeslána do svého příštího domova, kde na ni čeká pouze odměřená švagrová, černý sluha a prostořeká komorná. A všechno jenom proto, aby zjistila, že odcizenému muži, jehož se jí daří sotva zahlédnout, ji za manželku vybrala jeho puritánská sestra Marin.
Kostlivci ve skříni
Útěchou v odloučení mezi cizinci jí má být svatební dar, který jako by jen dokazoval, že ji Johannes považuje za dítě ještě ne zcela hodné jeho pozornosti – skříňková zmenšenina jejich vlastního bydliště. Zmatená dívka, jejíž marné pokusy o získání přízně zcestovalého obchodníka stále ztroskotávají, se tedy na doporučení ostatních rozhodne rozptýlit objednávkou miniaturního zařízení do darovaného domečku. Jenže Nellina neschopnost zapadnout je dána především tím, že každý člen nové domácnosti, která voní kořením z dálných krajů, ale sladkostem a změkčilosti se v ní neholduje, něco skrývá. A zdá se, že záhadný řemeslník, který dodává do detailu propracované miniatury, všechna tato tajemství zná a zakomponovává je do své práce, jako by věděl, kam budou směřovat.
Jessie Burtonová je bývalá herečka (stejně jako spisovatelky Tana Frenchová či Lyndsay Fayeová), která se na literárním poli prosadila svým debutem MINIATURISTA. Za svůj román získala ocenění Kniha roku knihkupectví Waterstones, cenu National Book Awards: Debutant roku 2014 a titul se stal i Nejlepším románem 2014 v anketě Kniha roku týdeníku Observer.
Víc než pouhá imitace
Zatímco protagonistka obhlíží svůj život v malém a se slovy: „je to víc než pouhá imitace“ přemítá nad nevysvětlitelnou vševědoucností výrobce, čtenář podobně uvažuje o stavbě samotného vyprávění. Působivé je především pečlivě vyrešeršované prostředí hlavního holandského města roku 1868, obdařené v autorčině podání šerosvitnými odstíny a smyslem pro detail nizozemských malířských mistrů, líčení neustálého sousedského dohledu, nahrazujícího jak boží kontrolu, tak boží trest, i dvojakost a pokrytectví bohatých měšťanů žijících v přepychu, ale potlačujících prvoplánovou okázalost ve jménu protestantské morálky. Postavy žijící pod tímto jhem jsou však už o něco méně přesvědčivé, když se v soukromí dokážou od panujících předsudků radostně oprostit a věnovat se každá po svém, leč všechny svobodomyslně zakázaným záležitostem. Jakoby se stvořitelka tohoto malého světa nezvládla cele ponořit do dobové mentality a naroubovala svým figurám jen lehce deformované současné myšlení.
Autorku k tvorbě inspiroval skříňkový domeček Petronelly Oortmanové ze 17. století – miniaturní replika domova bohatého kupce, kterou obdivovala v amsterodamském Národním muzeu (Rijksmuseum). V závěrečných poznámkách se čtenář dozví, že finanční náročnost vybavení vnitřních prostor „hračky“ se v té době dost blížila částce za pořízení skutečné domácnosti.
Stvořitel, loutkář
Pozornost na sebe strhává i všudypřítomná symbolika – hrdinčin papoušek, který na rozdíl od ní vylétne z klece (později se ukáže, že takové chování tu má pro každého tragické důsledky); homole cukru coby zapovězeného potěšení, jehož si nelze užívat, ale je nutné jej rozdistribuovat do světa; či miniatury, které zpodobňují samotný proces vytváření a ovládání příběhu autorem. Není náhodou, že mysteriózní zhotovitelkou filigránských předmětů je překvapivě žena (s čímž si lépe pohrává originální název Miniaturist, v němž není rod zjevný), jejíž schopnosti a jejich zdroj nedávají Petronelle spát, protože v nich doufá nalézt východisko ze své situace. Mnohé čtenáře, které v podobném typu literatury láká především vyhlídka na vyluštění záhady, tak musí nevyhnutelně zklamat finální nejasné vyústění. Lze jej samozřejmě podle naznačených stop vykládat podobně, jako třeba v Hanekeho filmu Utajený (Caché, 2005) – věci znalé publikum přece už dávno ví, že pachatelem je vždycky autor. Kamenem úrazu románu je však fakt, že až na štědře rozeseté symboly příliš nepromlouvá k intertextuálně chápavému obecenstvu, ale spíš k příznivcům jímavých osobních příběhů v barvitě vykreslených historických kulisách. A ti zpravidla nepatří k milovníkům nedořešených zápletek ani otevřených konců.
Zdroj: kulturissimo.cz - 20.2.2015, Šárka Nováková
