Forsyth potvrzuje pověst dobrého vypravěče
Kobra se jmenuje loni vydaný román britského autora Frederika Forsytha, který si nyní čtenář může přečíst česky. Kobra je také přezdívka Paula Devereauxe, muže šedesátiletého, který po desetiletí řídil kontrašpionáž CIA a nyní se stane šéfem týmu s tajným posláním.
Na doporučení ho osloví přímo prezident USA. Během slavnostní večeře v Bílém domě věnované setkání s rodinami válečných veteránů se totiž rozpláče jedna ze servírek.
Jak píše Forsyth, první dáma USA a postarší servírka, obě potomkyně otroků, se navzájem utěšovaly. Služebné z Bílého domu totiž právě zahynul vnuk, který propadl kokainu. Kdysi bylo jeho užívání považováno za lepší „šňupání“ pro lvy salónů, dnes přerostlo v metlu lidstva.
Tak začíná příběh světu skrytého souboje tajně vytvořené jednotky bývalých i současných profesionálů z branže špionáže a policie k likvidaci kokainového Kartelu v Kolumbii.
Prezident totiž nevyslechl jen příběh zdrcené babičky, ale přečetl si i zprávu zástupce ředitele americké Federální agentury pro boj s narkotiky. Ten připomněl oběť tří tisícovek lidí z teroristického útoku v roce 2001, ale dodal, že podle hrubých odhadů padlo v uplynulém desetiletí za oběť drogám přibližně desetkrát víc životů, z toho polovina díky kokainu.
Čtenář z jeho podání pochopí výnosnost distribuce bílého prášku vyráběného uprostřed lesů z „koky pravé“. Jeden kilogram má cenu čtyř tisíc dolarů, která vzroste na 60 až 70 tisíc (!) jen tím, že překoná pět tisíc kilometrů z pobřeží Kolumbie do USA nebo osm tisíc kilometrů do Evropy
Kupec navíc onen kilogram „zředí“ na šesti- až sedminásobek původní hmotnosti, přičemž cena za gram zůstane stejná. Tyto marže dovolují získávat ty nejlepší technologie, vybavení, zbraně i zaplatit nejlepší mozky. Americké i evropské síly práva a pořádku vedou s kokainovým průmyslem permanentní válku.
Zpočátku to vypadá jako souboj z Divokého západu mezi šéfem kokainového Kartelu Donem Diegem Estebanem a Kobrou. Forsyth se zkušeností dobrého „kuchaře“ dobrodružného čtení odhaluje některé z postupů tajných služeb. Třeba fiktivní smrt svářeče, který pro Kartel vyrábí na lodích tajné schránky. Jak jinak zjistit, kde jsou.
Není to veselé čtení, zvláště v okamžiku, kdy se rozhoduje, zda je třeba zvítězit nad narkomafií, nebo ve volbách. Některé motivy v románu mizí bez vysvětlení, jak už to u takového žánru bývá. Forsyth však dokazuje, že si hodlá udržet pověst dobrého vyprávěče.
Frederick Forsyth se narodil 25. srpna 1938 v Británii. Okouzlení povoláním toreadora ho přimělo k útěku do Španělska, kde studoval na univerzitě v Granadě.
Vrátil se však domů a stal se pilotem RAF. Nakonec se věnoval novinařině jako reportér agentury Reuters v Paříži a v Berlíně, včetně tehdejší NDR, zabýval se i Československem. Jako zpravodaj BBC působil v Africe, pro příliš kritické názory na řešení konfliktu kolem Biafry byl však propuštěn.
Pokusil se o psaní, první kniha se také jmenuje The Biafra Story (1968). Úspěch mu přinesl hned druhý román Den pro Šakala (1971, česky 1975) o atentátu na generála de Gaulla.
V roce 1973 ho zfilmoval režisér Fred Zinnemann s hercem Edwardem Foxem a Forsyth získal světovou proslulost. Studená válka ho inspirovala ke knihám věnovaným práci tajných služeb. Nová témata si dokázal najít i po jejím konci. Z novinek česky naposledy vyšly Mstitel (2004) nebo Afghánec (2007).
7.6.2011 Právo
Recenzovaný titul
