Šlechtictví zavazuje - Osudy žen v c. k. monarchii

Na jedné straně byl život aristokratek okázalý a v naprostém luxusu - krejčí, kadeřníci a lazebníci si podávali kliku ode dveří, a šlo jen o to, jaký si vybrat šperk a kde se ukázat na veřejnosti. Na druhé straně to byl život poměrně osamělý, ženy byly naprosto odkázány na muže, jejich role byla hlavně rodinná a společenská a profilově velmi úzká.

Dozvíte se o dětství i mládí dívek, jejich přísné výchově, chůvách a opatrovnicích, tanečních hodinách, sebekázni, i dětských plesech, jak probíhaly zásnuby a sňatky, jaká byla pravidla pro vstup do společnosti, o prvních plesech, kotilionu, o tvrdých sňatkových trzích, o věnu, sbližování, zásnubách, manželských smlouvách, i o svatební noci. Jak to chodilo v manželství, v domácnosti, v rodině, jaké bylo přísné pořadí ve šlechtických rodinách? A co příbuzní? Jaké měla žena povinnosti a úkoly jako paní domu a jakou odpovědnost za dům a personál? A co mohla jako matka? A jak to bylo s nevěrami? Jak dopadly neprovdané ženy, jak se živily? Jak to chodilo v ústavu šlechtičen? Jak s dobročinností, kulturou, jak probíhal šlechtický rok? Jak se rodilo? Jaká byla role vdov a jak se přijímal věčný boj s ubíhajícím časem a uvadající krásou?

Kniha je skutečně zajímavá, nabitá informacemi a velmi lehce se čte. Nebudu prozrazovat všechna témata, ale autorka se jimi probírá opravdu velmi zevrubně a nevynechá žádnou otázku. Společenský tlak byl veliký a ne každá žena ho zvládla s grácií. Aristokratky to měly ve spoustě věcí daleko jednodušší než obyčejné ženy, ale rozhodně nebyl jejich život vždy šťastnější či kvalitnější.

Kniha je doplněna černobílými fotografiemi.

Autorka Martina Winkelhoferová, historička a kunsthistorička je specialistkou na historii u vídeňského dvora a na dějiny šlechty a společnosti doby Františka Josefa. Přednáší kromě vídeňské univerzity i na Karlově univerzitě v Praze.

Autorkou recenze je Lucie Bednářová

Přidat komentář

Obrázek života šlechtičen skládá autorka prostřednictvím střípků informací načerpaných z osobních deníků a dopisů, které si urození pánové a dámy posílali mezi sebou. Vzhledem k tomu, že život aristokratky byl svázán se řadou omezení a nebylo pro ni jednoduché setkávat se s přítelkyněmi osobně, bývala alespoň v dopisech velmi otevřená. Dozvíme se například, že jedna dáma pochybuje o tom, zda je otcem dítěte jisté kněžny skutečně její muž. Další vznešená paní se s gustem svěřuje přítelkyni se skandálem o zrušeném zasnoubení, do něhož se zapletla její příbuzná. Utajeny nezůstaly ani pletky bohatého hraběte s mladičkou baletkou.

Martina Winkelhoferová se však jen prvoplánově nesoustředí na pikantnosti bulvárního charakteru, ale mapuje i zdánlivě všední aspekty života urozené dívky - od dětství stráveného na rodinném sídle, přes „hon“ na ženicha v plesových vídeňských sálech a manželství, až po častý vdovský úděl v ústraní. Z deníků a dopisů vyplývá, že šlechtičny byly ženy jako každé jiné. Některé poslušné a submisivní, jiné si uměly i v přísně patriarchálním uspořádání podunajské monarchie vydobýt v rodině určitou moc. Tuzemského čtenáře jistě pobaví příběh knížete  Schwarzenberga, který byl pročesky orientován a hlasoval v tomto smyslu i ve šlechtickém sněmu, ačkoliv mu to jeho dominantní žena zakázala. Po hlasování se však kníže své statečnosti natolik zalekl, že ihned odcestoval na zámek v Čechách a do Vídně se vrátil až o týden později, když jeho běsnící polovička již stačila vychladnout.

I čtenář, který autorku nezná, rychle pochopí, že se Martina Winkelhoferová zabývá dějinami rakouské šlechty velmi podrobně a má přístup i k soukromým archivům potomků vznešených rodin. Text doprovází černobílé dobové fotografie výborně dokreslující atmosféru starých časů. Knížka je psaná srozumitelným jazykem a bude se líbit i těm, kteří jinak literatuře faktu příliš neholdují. Příznivce může najít také mezi čtenářkami historických společenských románů, které díky ní zjistí, že vášnivé lásky, bolestná zklamání i rány osudu nezažívaly jen literární, ale i skutečné šlechtičny.

Autor: Kristýna Beránková

Přidat komentář