Kam jedeme, tati?

Tolik ses mi, útlá knížečko, zasekla pod kůži... Ne a ne ty drápky vyrvat. I krev mi teče...Bolí to, bolí to... Nádherný, hořký příběh s cynickým humorem, který napsal otec dvou těžce postižených synů. Ukázka z knihy: Nemám rád slovo "hendikepovaný". Pochází z angličtiny a znamená "ruka v klobouku". Nemám ani rád, když se říká, že "není normální", zvlášť ve spojení se slovem "dítě". Co to znamená normální? Takový, jaký by měl člověk být, jaký musí být, to jest průměrný, v normě. Nemám moc rád věci, které jsou průměrné, mám radši ty, které z norem vybočují, ty, které jsou lepší, a proč ne i ty horší, ale v žádném případě ne ty, které jsou jako všechny ostatní. Mám radši výraz "není jako ostatní". Protože ty ostatní často nemusím. Nebýt jako ostatní neznamená nutně být horší než ostatní, znamená to být jiný než ostatní. Co se myslí tím, že nějaký pták není jako ostatní? Stejně tak dobře to, že má strach z výšek, jako to, že dokáže bez not zapískat všechny Mozartovy sonáty pro flétnu...

ZTuto knihu by si měli přečíst všichni rodiče, kteří mají zdravé děti a nejsou spokojeni s jejich např. studijními výsledky