Zoli
Nakladatel: | Odeon (EUROMEDIA GROUP, a.s.) | |
---|---|---|
Edice: | Světová knihovna | |
Jazyk: | česky | |
Pořadí vydání: | 1. | |
Rok a měsíc vydání: | 2011/09 | |
Počet stran: | 280 | |
Typ, vazba: | Kniha, pevná | |
Formát, hmotnost: | 134 × 206 mm, 424 g | |
Více podrobností |
Běžná cena: | 269 Kč |
---|
Informace o dostupnosti
Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu. Poslední změna: 28.03.2024 21:09 |
Anotace
Zoli prožívá dětství v době, která pro její lid znamená období nejhoršího pronásledování. Její rodina je vyvražděna Hlinkovou gardou a romská skupina, ve které pak v péči dědečka vyrůstá, se musí neustále skrývat. Pro Zoli je to však doba, kdy se sžívá s cikánskými tradicemi a především poznává sílu a moc hudby, která celému společenství pomáhá přežít. Začne skládat vlastní písně, a když po válce komunistický režim v Česko - slovensku prohlásí Romy za jádro proletářské společnosti, Zoli se stane jednou z nej - populárnějších představitelek proletářského básnictví. Pak ale dojde na naplňování paragrafu 72 o zákazu kočovnictví a Zolina popularita se obrací proti ní samé. Příběh volně inspirovaný osudem polské zpěvačky a básnířky Papuszy přináší strhující svědectví o konci jedné z kultur tvořících pestrou mozaiku předválečné a poválečné středoevropské společnosti.Specifikace
Název: Zoli
Autor: Colum McCann
Překladatel: Barbora Punge Puchalská
Titul je zařazen do žánrů:
ISBN: 978-80-207-1370-4
EAN: 9788020713704
Objednací kód: -
Odborné recenze
Karneval i kocovina
17.4.2012Zoli je vypravěčsky strhující kniha, která čerpá reálie z bývalého Československa, román Zoli představuje životní příběh hlavní postavy, cikánské zpěvačky a básnířky, které se podařilo v někdejším Československu něco, o čem se v souvislosti s romskou komunitou často mluví: prorazit do světa majoritní společnosti. Potíž — a základní románový konflikt — spočívá v tom, že se tím dopustí zrady na svém lidu, je vyobcována z jeho středu a vydává se na dlouhou a namáhavou cestu končící emigrací a nakonec návratem k sobě samé
Odkazy
Vychází román populárního irského prozaika Columa McCanna - Zoli
19.9.2011Příběh volně inspirovaný osudem polské zpěvačky a básnířky Bronislawy Wajs, známé jako Papusza (1908–1987), přináší strhující svědectví o konci jedné z kultur tvořících pestrou mozaiku předválečné a poválečné středoevropské společnosti. Zoli zosobňuje Papusziny strázně, je křižovatkou celé řady protikladů: tradice versus modernita, ústní slovesnost vedle psané literatury, kočovnický život oproti usedlému, loajalita k Romům a naproti ní touha po „gádžovském“ vzdělání i uznání. McCann je tak trochu principálem i kazatelem mravů, trochu historikem i autorem alternativní historie – jako suverénní vypravěč vytvořil prostřednictvím svých postav plastickou mapu fiktivního světa, který však dobře známe.
Hodnocení a komentáře
Přidejte svůj komentář
Ukázka z textu
Zprávy v rádiu přicházely z míst, kterým jsme opět říkali Slovensko, s Čechami, Moravou, Německem, Maďarskem, Polskem a Ruskem se teď všechno pletlo dohromady. A tak dědeček jednou večer prohlásil, že jednoho dne se to stejně všechno bude jmenovat Romanestán nebo Sovětské Rusko, ale kdosi další namítl, že by to mohla být Amerika, kde nám bude nad hlavou držet pochodeň jedna velice smutná dáma a kde jsou si všichni rovni. V té době jsme kočovali po celé zemi, každý týden na jiném místě, ale vždycky se někdo, většinou Holínkův otec, vrátil do lesa a strážil harfy. Spával u nich a přísahal, že na ně chodí hrát nepokojní duchové.
Brzy nato jsem dosáhla dospělosti a dostala první měsíčky. Došlo k tomu v háji bílých topolů. Čonka věděla, co se děje, sama už to měla za sebou. Dala mi proužek látky, abych si nezašpinila spodní prádlo. Teď jsem si musela dávat pozor, kam šlapu, pouhým dotekem sukně bych mohla pošpinit kteréhokoliv z mužů. Poradila mi, abych ani za nic nechodila s žádným chlapcem do křoví, mohli by toho zneužít. Společně jsme si na lem sukně přišily oblázky, abychom ji zatížily. O devět dní později mi dědeček oznámil, že teď už mu musím říkat Stanislave; nemůže být přece dědečkem dospělé ženy. Polil mě ruměnec, věděla jsem, že brzy přijde chvíle, kdy si pod rozkvetlou lípou povedu manžela.
Stanislave, řekla jsem a pak, do toho, koníčku, hezky se tu vyser.
Zoli (Jana Sochová , 25.10.2014) Odpovědět