Co svět světem stojí

Co svět světem stojí

V březnu 2011 vydal Odeon v edici Světová knihovna •

COLUM McCANN (1965) se narodil v Dublinu, studoval žurnalistiku a později začal pracovat v novinách. Pobýval ve Spojených státech a roku 1994 tam přesídlil natrvalo.

Publikuje povídky a eseje v časopisech New Yorker, Paris Reviewa v denících New York Times a Irish Times. Na obou stranách Atlantiku působí jako profesor literatury a tvůrčího psaní. Je autorem dvou povídkových sbírek a pěti románů; jeho díla byla dosud přeložena do třiceti jazyků, v češtině vychází vůbec poprvé.

Co svět světem stojí

Tyto tři romány přitom mají několik základních prvků společných.

Prvním z nich je rozkročenost, či alespoň nakročenost. Co svět světem stojí se stejně jako BrookPrávě lyn odehrává mezi Irskem a New Yorkem a také Florian z románu Williama Trevora opouští Irsko - na otázku, kam pojede, říká, že možná do Skandinávie.

Druhým společným prvkem je cesta proti proudu času. Láska a léto i Brooklyn se odehrávají v padesátých letech, Co svět světem stojí má hlavní bod v roce 1974. A třetím společným prvkem pak je nehoda či náhlé úmrtí, které zasáhnou do příběhu hlavních hrdinů.

Právě na motivu smrti prostřednictvím - v současné literatuře tak nadužívané - autonehody se dá ukázat rozdíl mezi Columem McCannem a dalšími autory. Zatímco v Brooklynu se čtenář nad náhlým úmrtím Eilisiny sestry nedůvěřivě nepozastaví a i dávnou nehodu z Lásky a léta, při níž zemřela Dillahanova žena a dítě, přijme, nad autonehodou v Co svět světem stojí pozvedne obočí.

Colum McCann je daleko méně majitelem velkoskladu prožitků a autorem, jenž by důvěřoval toku svého vyprávění, a daleko více konstruktérem, který je schopen pro svůj román použít vše, co kolem něj lítá a co se mu do něj hodí.

Při této charakteristice je ale nutné vzít v potaz, že Colum McCann je nejen jiná generace než dva zmínění kolegové, ale také popisuje dobu o dvacet let pozdější. A nemění se pouze literatura, ale i svět.

William Trevor v Lásce a létu taktéž z fragmentů o jednotlivých postavách sestavuje celkový pohled na městečko Rathmoye, ovšem Colum McCann píše o newyorském mraveništi… Navíc v době, kdy už je jaksi nemožné napsat román s jednou hlavní postavou, v jediném proudu vyprávění - nemožné proto, že to nepřiléhá ke skutečnosti moderního světa a jeho vnímání lidským okem a myslí.

Žijeme v době těkavé, povrchní a zahleděné do sebe - která navíc pokrytecky vyzdvihuje umění, aniž by si ho opravdu vážila. Protože už i v tomto odvětví lidské činnosti vládnou termíny jako výkon, produkce a zboží.

Americký prozaik Don DeLillo napsal román Padající muž (2007) inspirován fotografií zachycující muže, který střemhlav skočil z newyorských Dvojčat po teroristickém útoku. Svorníkem románu Columa McCanna je pro změnu příběh Philippa Petita, jenž v roce 1974 natáhl mezi věžemi Dvojčat lano a několikrát po něm přešel - a nejen to, dělal v té výšce i rozličné prostocviky.

Co svět světem stojí lze tedy číst i jako román o 11. září 2001 druhé generace - po té první, explicitní a umělecky minimálně velmi diskutabilní.

Pasáže popisující husarský kousek Philippa Petita - nomen omen - jsou také nejpůsobivějšími momenty románu. Což věru není konstatování vítězství, neboť se tak ukazuje, že daleko více záleží na tom, co se popisuje, než na tom, jak se to popisuje.

Další části potom vyprávějí o irském mnichovi, pouličních prostitutkách, ženě, která přišla ve vietnamské válce o syna, jehož měla s židovským manželem, či o černošské ženě z amerického Jihu.

Přičinlivý románový plantážník tedy, jak vidno, opravdu sesbíral všemožné atraktivní komponenty a z této necitlivě naškubané hromádky se pokusil sestavit vnímavý chorobopis velkoměsta. Příběhy jednotlivých postav -které jsou samozřejmě osamělé a dezorientované - se totiž protínají, jak už to v moderním románu chodí.

Navíc, jak už to v moderním románu také chodí, postavy vyprávějí své příběhy samy. A často začínají pěkně zeširoka: „Vyrostla jsem na jihu Missouri. Jediné děvče z šesti dětí. V letech velké hospodářské krize. Všechno se sice rozpadalo, ale my jsme drželi pohromadě, co to dalo.“

To si pak člověk pomyslí: Tak počkat, kotě, říkal tady snad někdo, že bych chtěl tejden poslouchat tvojí trudnou story? Jenže Colum McCann dá brzy na tuto počáteční topornost zapomenout a jeho vyprávění čtenáře zaujme. Možná by i on tedy někdy v budoucnu svedl napsat rafinovaně prostý románový příběh…

Za „velké romány“ označujeme díla, jejichž autoři dokázali stvořit svět, který čtenáře pohltí tak, že se přestěhuje ze svého života do románu - pak je vítané, když je jeho text rozsáhlý.

A co se týče současné literatury, často se mluví o „dobrých románech“, což jsou díla autorů, kteří se zkrátka nesnaží vytvořit prózu, jež by zapadla do světa showbyznysu stejně jako popový song či hollywoodský hit, nýbrž budují ambiciózní prózy.

Nevytvářejí ovšem bohužel světy, do nichž by se čtenář přestěhoval, ale daleko spíše přinášejí rozsáhlé texty, které se podobají našim životům - některé pasáže by se daly klidně pominout…

Které to jsou v případě románu Co svět světem stojí, nechť si každý určí sám. A slabší povahy ať si nezapomenou vzít kinedryl, ten chlápek na laně se totiž producíruje dost vysoko.


1.7.2011  Hospodářské noviny