Tajemství muzea

Román „Podivuhodná dobrodružství Toma Scatterhorna – tajemství muzea“ (orig. The Museum's Secret - The Remarkable Adventures of Tom Scatterhorn , 2008) britského autora Henry Chancellora (*1968) je dalším přírůstkem v žánru dětské fantastické literatury z nakl. Argo. Když jsem vzal knihu poprvé do rukou, už samotný název a grafická úprava obálky mi nějak podvědomě říkala, že to bude asi něco jiného, než je člověk zvyklý u moderních fantasy příběhů pro mládež. Všechny ty akce, mírně okořeněné násilím, slangové výrazy, atd., to v této knize moc nenajdete, nebo snad v odlišném vyznění. Příběh vychází z jakési šablony klasické anglické dobrodružné tvorby pro mládež. Styl mluvy, postavy, prostředí, to vše je tak trochu jako z edwardovské Anglie, přestože se většina příběhu odehrává v dnešní době. (Většina příběhu se odehrává v dnešní době, ale protože jedním z námětů knihy je možnost cestování v čase, zbývající část se odehrává právě v edwardovské Anglii.) Osobně ale považuji za největší rozdíl od knih tohoto typu v absenci humoru. Ať už vezmete tituly jako Harry Potter, Řada nešťastných příhod, tituly od J. Wilsonové či E. Colfera, vždy nezanedbatelným prvkem knihy je humor, často populární tzv. šibeniční. V „Tajemství muzea“ ale na humor nějak nezbylo místo. Tuto stránku ale autor částečně nahrazuje postavami, které v jeho popisu jsou více než podivínské. Přesně takové jsou třeba postavy manželů strýčka Joseho a tety Melby. On malý a tlustý růžolící mužíček, ona vysoká a kostnatá s účesem jako pudinková mísa. A k této dvojici ještě patří jejích zvířecí mazlíček krysa jménem Plankton. A takových postav a postaviček najdete v příběhu povícero. Například mluvící vycpaná zvířata ze Scatterhornova muzea, místa, které je středobodem celého příběhu. Co je námětem knihy? Hrdinou je jedenáctiletý Tom Scatterhorn, jehož otec, a posléze i matka, zmizeli v opuštěných dálavách Mongolska při hledání záhadných brouků či jeden druhého. Proto musí vánoční prázdniny strávit u podivného strýčka Josiho a tety Melby, dědiců a správců přírodovědného Scatterhornova muzea v městečku Dragonportu. Skomírající a pusté místo plné pelichajících vycpaných zvířat, které zažilo svoji slávu před sto lety v době založení slavným lovcem a dobrodruhem sirem Henry Scatterhornem. Kolem historie muzea se stále točí legenda o velkém safíru, který tu snad sir Henry měl schovat. A jak postupem času malý Tom zjišťuje, je tu ještě jedno tajemství, které láká podivná individua k muzeu ještě více. Tajemství slavného preparátora Augusta Catchera, který má v sobě moc jako od Boha. O příběhu se dá vcelku říci totéž, co se říká u kvalitních vín, že s postupem času zrají a jsou lepší a lepší. Obdobně mi to totiž připadalo i u této knihy. Po pomalém rozjezdu, kdy se s prominutím dalo přeskakovat odstavce, se s každou další kapitolou přidávalo na tempu a akčnosti. Na podzim 2009 by v angličtině měl vyjít další příběh Toma Scatterhorna pod názvem „The Hidden World: The Remarkable Adventures of Tom Scatterhorn“. V překladu Jany Jašové vydalo nakl. Argo v roce 2009.