Smrtonoš

Dvanáct povídek královny detektivek AgathyChristie vyšlo původně už v roce 1933 a prvotní český překlad nesl název Ohař s cejchem smrti. Nyní se na obálce vyjímá nápis Smrtonoš podle stejnojmenné povídky, která následuje hned za úvodními stranami.

Pokud někomu přijde ono prapodivné slovo o nošení smrti povědomé, nemusí se bát zlé předtuchy, na rozdíl od hrdinů první povídky. Google rychle vyplivne odpovědi, že se jedná o hada, o jakési postavy v různorodých fantasy příbězích a o černého psa v jednom z dílů brýlatého kouzelníka z Bradavic.

Stejně jako Rowlingová, která používá velkého černého psa jako posla smrti, Smrtonoše, i nejznámější spisovatelka světa ho ve svém povídkovém příběhu využila na vybudování potemnělé atmosféry strachu a tajemství.

Krom jedné povídky, která tak trochu vybočuje ze zbytku, ve všech je patrné ovzduší nadpřirozena. Nejvíce se tak z tvorby Agathy Christie blíží k hororovému žánru, ať méně či více, v každém příběhu trochu jinak. Jednou je vše nakonec racionálně osvětleno, jindy zůstává pravda pod rouškou temnoty.

Povídkový formát jistě nebyl pro britskou literátku typický, a tak je na povídkách ve srovnání s jejími romány znát, že nejsou vypilované k takové dokonalosti. Přesto je nutné přiznat všem povídkám vysokou kvalitu.

Je sice pravda, že jiní autoři dokáží na relativně krátkém rozsahu vybudovat opravdu složité zápletky a nečekaná vyvrcholení, ale duchovní matka Hercula Poirota a slečny Marplové vytvořila své povídky jednodušším způsobem, který ovšem nijak neubírá na kvalitě.

Děj je povětšinou lineární a svěže plyne vpřed, i když se tu a tam objevují zvraty a ironie osudu, přesto nijak přehnaně složitě. Čtenář není zahlcen zbytečně rozsáhlými popisy, ba naopak, přestože nikomu neunikne ani detail z uhlazeného prostředí Anglie počátku minulého století, stále se něco děje, a to je pro povídku opravdu důležité. Ani postavy nejsou ploché, pokud to tedy dějová linka nevyžaduje, a tak si každý může užít do sytosti různých charakterů, které se v celé sbírce vyskytují.

Jediná povídka, kde se neobjevuje nic záhadného, ať jsou to podivné hlasy z rádia nebo strašidelný dům, je zároveň povídkou nejslavnější. Svědka obžaloby sama autorka zdramatizovala do divadelní podoby se stejným názvem (v českém překladu hry se jedná o Korunního svědka) a o pár let později se jí dostalo i slavného filmového zpracování s Marlene Dietrichovou. Sama povídka vychází v češtině poprvé.

Tato povídková sbírka by rozhodně neměla chybět v knihovně fanoušků Agathy Christie, přestože se nejedná o promyšlené detektivky. Navíc by si svou lehkostí a nádechem spiritismu mohla získat i publikum, které se běžně nevydává po stopách vraha. Nepochybně by si to i zasloužila.

 

TOPZONE 10.1.2011

http://www.topzine.cz/smrtonos-s-agathou-christie-se-muzete-i-bat/

Přidat komentář