Zimní les

Irský spisovatel Patrick McCabe (*1955) je známý jako autor temných a thrillerových příběhů. Proslavil se především svým románem „The Butcher Boy, 1995“ (česky Řeznickej kluk, Host, 1999), který se odehrává jako většina jeho příběhů v zapadlých vesnicích dnešního Irska. Středobodem jeho próz je násilí, což dokládá i citace z New York Times Book review ke knize „Zimní les“: „Stejně jako Stephen King i Patrick McCabe ví, jak propůjčit popkultuře zlověstný a falešný patos. McCabe je navíc ještě působivější než King (či kdokoliv jiný.)“ Jeho román „Zimní les“ (orig,. Winterwood, 2006) byl vyhlášen jako nejlepší irský román roku. Nosnou myšlenkou příběhu je rozpad osobnosti člověka, kterému se zhroutí svět po rozvodu. Tím hrdinou je novinář Redmond Hatch, člověk vyrůstající v pěstounské rodině právě v takové jedné irské vesnici. Po mnoha letech se sem vrací díky služebním povinnostem pro noviny. Setkává se zde se zdejším svérázným starcem Nedem Strangem, který je po okolí oblíbený díky své snaze znovuobjevovat staré irské zvyky a obyčeje v dnešní moderní, globální společnosti. Ale díky stále hlubšímu sbližování Red začíná objevovat i další tváře tohoto milého starého taťky Neda. Ten totiž jako správný Ir nikdy nevynechá možnost se napít, a pak z něj lezou dost děsivé životní příběhy, které ale vždy nakonec popírá, že si z něj dělá srandu. A právě tento prvek neustálé mystifikace se táhne celým příběhem. S postupem času se totiž Redovi rozpadá jeho šťastné manželství, a taťka Strange nakonec skončí jako pedofilní vrah. A právě Red, po rozpadu manželství hledající útěchu v alkoholu, najednou se začíná pohybovat na tenkém ledě šílenství. Dlouholetý vliv a názory taťky Strange ho neustále začínají pronásledovat. Jakoby se s jeho myšlenkami začínal identifikovat. Jakoby se identifikoval i s jeho hrůzným činem. A tak vzniká nový smysl místa zvaného zimní les, místa hrátek jeho dcery, kterou teď taky ztratil. „Zimní les“ je napínavý thriller, který se zaobírá spíše psychickou stránkou činů než věcnou. Čtenář samozřejmě vycítí, co Red dělá, co všechno chce napravit. Ve změti jeho myšlenek a schizofrenních hlasů taťky Strangeho jsou vepsány činy, které z knihy dělají thriller, ze kterých občas jde až mráz po zádech. Zde je vše spíše v náznacích, ale o to děsivějších. Není to žádný popis jako od J. Deavera, kde jste jako divák přímo přítomen děsivým činům. Zde toto nenajdete. Ovšem dalším prvkem, kterým se kniha vyznačuje, a který bohužel v závěru celý dojem z příběhů hatí, je nezvyklá časová osnova. Příběh jde chronologicky, ale autor se jakoby neustále vrací do jiných období a časů. Někdy to čtenáře přímo mystifikuje, což je asi nejvýstižnější termín pro tuto knihu. V závěru začínají jednotlivá období jakoby splývat, a k tomu najednou i plývají postavy. Čtenář je skutečně mystifikován, ztrácí pojem o osobách a činech, o realitě a fikci. Prostě dobře sepsaný příběh, který byl zajímavý tím nezvyklým přístupem k násilí, se v závěru zcela bortí jako dům z karet. Nevím, jestli je to mojí nedostatečnou fantasií, nebo nepochopením, ale možná to autor myšlenkově až překombinoval. V překladu Tomáše Kačera vydalo nakl. Host v roce 2009 ( v tiráži omylem 2008).