Vzpomínky na něj

Námi to končí pro mě byla nejsilnější kniha od Colleen Hoover. Dlouho ji nemohla žádná jiná překonat, dokud jsem nepřečetla knížku Vzpomínky na něj. Ta se rázem posunula na první příčky v mém CoHo žebříčku. Kenna si odseděla ve vězení pět let za tragický omyl. Mezitím přišla o dcerku. Jakmile je propuštěna, rozhodne se ji vyhledat. Její malou Diem ji však nikdo nechce ani ukázat. Jediný, kdo stojí při ní, je Ledger. Jejich vztah se vyvine v něco víc, ale musí ho udržet v tajnosti. Anotace, která zní vcelku běžně, zápletka, kterou dokážete odhadnout, jak se dál bude vyvíjet. Že to nezní jako skvělá kniha? Opak je pravdou! Autorka má neskutečný talent sepsat příběh tak, aby Vás naprosto pohltil, i když se jedná o zdánlivě banální situace. A tentokrát se jí to podařilo úžasně. Emoce – celá kniha je jich plná. Při čtení mi bylo kolikrát tak úzko, že jsem se chvílemi nemohla ani nadechnout. Kolikrát jsem chtěla zavřít knížku a křičet nad nespravedlností světa. Konec jsem se bála dočíst, nechtěla jsem snad ani vědět, co přijde. Ale knížku jsem neodložila a dočítala jsem ji dlouho do noci, abych zjistila, jak to dopadne. Je tu silné téma mateřství v různých podobách. A možná díky tomu, že jsem sama matkou, to pro mě bylo tak silné. Dokázala jsem se vcítit do pocitů nejen Kenny, ale i jiných matek v příběhu. Bylo to náročné, smutné a plné bolesti. U čtení knih často brečím, ale abych brečela tolik, jako u této knížky, to se mi už dlouho nestalo. Tentokrát to není young adoult příběh, ale věřím, že zaujme všechny věkově kategorie. Jak to jen Colleen umí, může se zdát, že je to obyčejný romantický příběh, ale je všechno, jen ne obyčejný. Za mě rozhodně jedna z nejlepších knížek, co jsem od autorky četla.