Čtyři múzy

Egon Schiele – malíř, který se nebojí ukázat modelky novým způsobem. Stojí si za svým stylem a pomalu se jeho kritici přiklánějí k myšlence, že jsou jeho obrazy vlastně geniální. Malíř by se však nedočkal uznání bez svých modelek, svých múz. Adele, Edith, Wally a Gertrude. Díky nim poznáváme, jaký vlastně byl Egon člověk. Edici zbeletrizovaných životopisů mám velmi ráda, nemohla jsem vynechat ani Čtyři múzy. Upřímně, o Egonu Schielem jsem nevěděla vůbec nic, ale během čtení mě jeho život a dílo natolik pohltili, že jsem potřebovala vědět víc. Dohledávala jsem si další informace z jeho života, hledala si jeho obrazy, zkoumala, na kterém je která z jeho žen. Tuhle knížku jsem si užila jak jako beletrii, tak i jako „naučnou“ literaturu. Kromě obrazů najdete v knize spoustu věcí ze života – lásku, mezilidské a rodinné vztahy, život ve Vídni na začátku dvacátého století, první světová válka. První kapitola mě tolik nebavila, ale poté se to rozjelo a já nemohla knihu odložit. Každá ze čtyř žen nám vypráví svůj příběh. Čteme v podstatě čtyřikrát to samé, ale nebojte se toho. Autorka to vystavěla skvěle. Každá nás zavede do jiné části života Egona Schieleho, poznáme ho tak od dětství až do smrti. Všechny příběhy jsou skvěle provázané. Jednotlivé příběhy se prolínají tak, že se nám před očima vytvoří obraz toho, jaký Egon ve skutečnosti byl. V doslovu nám pak autorka přiblíží, kde a jak čerpala informace, co je pravda a co si musela trošku přimyslet. Skvělá kniha, kterou jsem nemohla odložit a zároveň se dozvěděla spoustu nového. Přidávám si ji do knihovničky, do už poměrně slušné sbírky beletrizovaných životopisů.