Odtajněno! Atomová bomba i na Prahu?

Nakladatel:	Česká citadela (DEUS nakladatelství s.r.o.)
Jazyk:	česky
Pořadí vydání:	1.
Rok a měsíc vydání:	2022/07
Počet stran:	504
Typ, vazba:	Kniha, pevná
Formát, hmotnost:	151 × 214 mm, 696 g
Více podrobností

Běžná cena:	499 Kč

	Není skladem
	Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.

Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 25.04.2024 10:39

Sledovat titul
Recenze (0)
Odkazy a akce (0)
Komentáře (0)

Anotace

Autor zpracoval šokujících čtyřiadvacet tisíc stránek amerických vládních dokumentů, odtajněných 29. května 2021 americkým Národním bezpečnostním archivem, s nímž autor spolupracuje už řadu let. Týkají se toho, kdy američtí prezidenti při mezinárodních krizích zvažovali jako první použít jadernou bombu proti SSSR a jeho socialistickým satelitům. Prvním případem byla tzv. berlínská krize v roce 1948. Na seznamu cílů byly i objekty v tehdejší Československé republice včetně Prahy. Dalšími okamžiky podobných úvah byly v době korejské a vietnamské války, suezské krize, dvojí války v Libanonu a další až do roku 1975. V knize jsou zpracována všechna i tajná jednání o tom, jaké záruky bezpečnosti a její nezávislosti poskytnou nově vzniklé Ukrajinské republice, pokud se zřekne jaderných zbraní, rozmístěných na jejím území – a v té době byla Ukrajina třetí nejsilnější jadernou mocností. Autor vychází též z osobních svědectví, protože v té době žil v Kyjevě a přátelil se s ukrajinskými prezidenty a ministrem zahraničí Anatolijem Zlenkem, který ho podrobně informoval o probíhajících jednáních i ukrajinském odporu proti takové dohodě. Odtajněné materiály se však dotýkají i let 1990 až 1994 a týkají se dokumentů a tajných jednání o tom, jak západní mocnosti ujišťovaly tehdejší ruské prezidenty Michaila Gorbačova a Borise Jelcina, že se NATO nerozšíří ani o píď směrem na východ a zajistí rovnoprávné začlenění tehdejší Ruské federace do evropských struktur včetně nabídky na členství v severoatlantickém paktu.