Město v oblacích

Několik časových os, několik hrdinů. V hlavní roli láska ke slovu, knihám a ke knihovnám. Napsáno krásným jazykem a stylem. Anthony Doerr je úžasný romanopisec. Všechny životní pouti propojuje příběh z antiky pastýře Aethona. Příběhy o překonávání protivenství v životě, o umanutosti, která jediná vás dovede k cíli. Při popisu zapojení Omeira do válečné mašinerie s jeho zvířaty Měsícem a Stromem jsem fyzicky trpěla. Tolik mě jejich příběh o propojení všech živých bytostí oslovil.

V této knize na nás čeká hned několik vypravěčů v různých období našich dějin i v budoucnosti. Anna a Omeir žijí v roce 1453, ona je vyšívačkou a miluje příběhy. On se s armádou chystá na obléhání města. Kolem roku 2000 se potkáváme se Zénonem, který v knihovně se školáky nacvičuje hru podle starověkého příběhu. Je tu také Seymour, pro něj není současný svět úplně v pořádku a chce na to upozornit, třeba i výbuchem. V nedaleké budoucnosti se potkáváme s Konstance, jež je uvězněná na palubě vesmírné lodi a vzpomíná na příběhy, které ji vyprávěl otec. Tři zdánlivě nesourodé příběhy, které jsou však skvěle propojené. Každému z hrdinů na něčem záleží, ať už je to kniha, Země nebo láska. Když jsem si přečetla anotaci, tak jsem se upřímně dost zděsila. Myslela jsem si, že takový složitý příběh se mi přeci nemůže líbit, navíc ani nejsem milovník řeckých bájí. Ale naštěstí jsem dala na krásnou obálku a na to, že autora „znám“ z knihy Jsou světla, která nevidíme, protože příběh byl nádherný a já jsem moc ráda, že jsem si ho mohla přečíst. Ač autor skáče od jednoho k druhému, vše drží pohromadě, vše dává smysl, je snadné se v příběhu orientovat. A i když je tu tolik postav, všechny jsem si dokázala zamilovat, všechny jsem dokázala pochopit a vcítit se do nich. Je to příběh plný emocí, které mě zasáhly. Při čtení jsem se usmívala i brečela. Zhruba za polovinou mě kniha pohltila natolik, že jsem ji už vůbec nemohla odložit. Díky krátkým kapitolám, které končí vždy otevřeně, to má spád a nutí nás to číst dál. Je až neskutečné, jak dobře promyšlený příběh autor vymyslel, jak všechno do sebe postupně zapadalo. Čtenář tak odhaluje různá tajemství a nečekané překvapení. Knížku jsem si zamilovala, k příběhu nemám jedinou výtku, ale něco přeci jenom musím zmínit. Mrzí mě, jaká je spotřeba papíru na tuto knihu. Je v ní spousta prázdných nebo téměř prázdných stránek, což je škoda. Navíc i díky tomu, že se v knize v určité části věnujeme ekologii a záchraně planety, tak toto si úplně protiřečí. Ale i tak, kniha je nádherná, ať už jste od autora něco četli anebo chcete teprve něco vyzkoušet, tuto knihu Vám mohu jen doporučit.