Každý jsme jiný, a podobně je tomu i s naším stravováním. Tak jako různé typy aut jezdí na rozdílné pohonné hmoty, potřebují podle čínské dietetiky také různé typy lidí různá jídla. Vhodné pokrmy pomáhají zdraví, a nevhodné naopak zanášejí „motor“ organismu, který je pak unavený a špatně funguje.
Autor: Jana Bryndová
Zdroj: Moje psychologie str. 110 Smysly - zdraví, 28.8.2008
Čínská dietetika je spolu s akupunkturou, fytoterapií, masážemi a cvičením qi gong jednou z léčebných metod tradiční čínské medicíny, která je využívána již tisíce let a je postavena na pevném systému pravidel. Díky ní lze snižovat nadváhu ale také léčit různé zdravotní problémy, jako jsou žaludeční vředy, cukrovka, nachlazení, potíže s krevním tlakem, únava nebo třeba akné. Odborník doporučí jídla, která pomáhají, a zároveň varuje před těmi, jež škodí. Otoky, časté modřiny, celulitida mohou např. naznačovat oslabení a vlhkost ve slezině. V tom případě terapeut doporučí nekonzumovat nic studeného ani syrového a všechno včetně ovoce a zeleniny tepelně upravovat.
Lékař léčí, zatímco příroda uzdravuje
Jako součást čínské medicíny vychází čínská dietetika ze souladu s přírodou. Návrat k přírodě si v Evropě získává stále více příznivců, a s tím souvisí i zájem o přírodní čínskou medicínu založenou hlavně na bylinkách a také na správně vybraném jídle. Navíc nejsou všichni lidé stejní a každý organismus reaguje jinak. Někoho určité jídlo posílí, jiného oslabí. A oslabení se projevuje zdánlivě všedními příznaky. Dlouhodobě však může vést i k onemocnění. Západní lékaři nemoc léčí až v době, kdy propukne, Číňané se jí snaží předcházet a jejich medicína tělo harmonizuje, aby choroba nevznikala. Velkým pomocníkem je jim příroda. Zatímco západní věda posuzuje potraviny podle toho obsahu proteinů, kalorií a vitaminů, Číňané hodnotí jídlo podle chuti,
povahy a afinity k jednotlivým orgánům. Vycházejí z toho, že máme-li např. slabý žaludek, musíme jíst to, co ho posílí. A stejně tak je to třeba s ledvinami i s dalšími orgány. Díky vhodnému jídelníčku tak můžeme předcházet různým nemocem či problémům. Když se čínský terapeut rozhoduje o tom, co by měl pacient jíst, zjistí nejdřív, jaký je typ. Ten se určuje podle vzhledu, chování v situacích každodenního života a také podle povlaku jazyka i dalších znaků. Horký typ je člověk horkokrevný a žíznivý, typ studený je naopak zimomřivý. Označení suchý typ patří hubenému člověku s častou žízní, typ vlhký je obézní jedinec, který bývá unavený a bez energie. Často existuje smíšená forma dvou či více typů, navíc se člověk může měnit v souvislosti s různými okolnostmi v životě. Sestavování speciálního jídelníčku také vychází z pěti chuťových skupin, podle nichž dělíme potraviny na kyselé, hořké, sladké, ostré a slané, a ty se pak vážou k jednotlivým tělesným orgánům. Mezi nimi ale fungují „příbuzenské vztahy”, takže chuť, která jeden orgán posiluje, může v přílišné míře jiný oslabovat. Např. ostrá chuť, která je spojená s plícemi a pomůže při nachlazení se zahleněním, může v přílišné míře oslabovat játra.
Boj s větrnými mlýny
Nerovný souboj sváděla pětatřicetiletá Olga s nespavostí a únavou. „Bylo to nepříjemné, když jsem se v noci budila a k ránu už neusnula. Myslela jsem na práci a byla pořád ve stresu,“ říká. Přitom se snažila dodržovat životosprávu a jíst zdravě podle různých návodů. Ráno to byl obvykle jogurt a zelený čaj, v poledne salát s rajčaty a sýrem, jedla také maso bez příloh. „Přesto jsem pořád měla pocit, že mám tvrdé a velké břicho a pronásledovalo mě nadýmání. Připadala jsem si také stále unavená a po ránu to bylo stejné, jako kdybych vůbec nespala,“ stěžuje si Olga, která měla i přes svoji dietu problémy s lehkou nadváhou a do toho všeho jí začaly otékat prsty a pod očima se jí dělaly nepříjemné vaky. „Když už jsem si nemohla ani sundat prstýnek, popadl mě strach, že trpím nějakou nemocí. Tak jsem zašla k doktorce,“ popisuje své potíže. Ta jí udělala krevní testy a konstatovala, že je Olga zcela zdravá. Prý to chce jen pár vitaminů, více odpočívat, méně se stresovat a na spaní předepsala pacientce prášky. Nic nezabíralo a zdravotní problémy pokračovaly. A pak se Olga objevila v ordinaci terapeutky tradiční čínské medicíny Renaty Elhenické, která kromě čínských masáží a ušní akupunktury pracuje také s čínskou dietetikou a léčí zdánlivě jednoduše – jídlem. Vytypuje vhodné a nevhodné potraviny, nápoje a kombinace a léčbu posílí výběrem čínských bylin a akupunkturou ucha. Tělo se postupně harmonizuje a uzdravuje samo.
Z nepříjemného vlhka a zimy do sucha a tepla
Terapeut tradiční čínské medicíny si nejdříve s klientem popovídá, zeptá se ho na aktuální problémy, chuť k jídlu, preference chladu či tepla, na spánek i na jednotlivé části těla. Zajímá ho všechno, co se týká pacienta. I maličkosti mohou hrát velkou roli. „Olga pořád nad něčím přemítala a něco analyzovala. Když mi o sobě vyprávěla, měla unavené oči, stěžovala si na chronickou únavu a otoky. Navíc ji trápily studené ruce a nohy. Už podle prvního popisu to vypadalo, že může mít potíže se slezinou. A ta je podle čínské medicíny vedle ledvin jedním z nejdůležitějších orgánů, protože odděluje čistou energii od takzvaně kalné a posílá ji do plic. Ty ji pak rozesílají do celého těla. Když je ale slezina oslabena, putuje do plic kalná energie,” vysvětluje Renata Elhenická. Terapeutka pak určila diagnózu, že Olga je typ, který trpí vlhkostí z chladu. Má nedostatek energie a potřebuje teplo. I další vyšetření pomocí elektroakupunkturního měření potvrdilo, že Olga má oslabenou slezinu a slabé jsou i ledviny. A její „časopisový“ jídelníček plný studené zeleniny také nebyl právě ideální. Elektroakupunkturní přístroj při měření intolerance na potraviny napověděl, která jídla by pacient měl a neměl jíst. „Ukázalo se, že tělo Olgy je intolerantní na červené maso, mléčné výrobky, studené ovoce i na zeleninu, pšeničnou mouku a cukr,” vypráví terapeutka. „Došlo mi, že co se týká zdravé výživy, jsem dělala vlastně všechno špatně. Navíc jsem do té doby ani nevěděla, že nějakou slezinu vůbec mám,” říká Olga. Elhenická jí pak místo studených jogurtů poradila teplé snídaně zahrnující polévky a kaše. „Teplá snídaně povzbudí organismus. Základem jsou rýže, jáhly, pohanka a ovoce i zelenina. Všechno ale musí být vařené, a tedy teplé. Doporučila jsem i zázvor, a naopak vyloučila zelený čaj. Obzvlášť vlhkému a chladnému typu, jakým je Olga, vůbec nevyhovuje, protože ochlazuje,” vysvětluje terapeutka. A dodává, že studené ovoce, mléčné výrobky či zelený čaj může jiný typ člověka konzumovat a neuškodí mu. „Začala jsem do jídla hodně dávat i čerstvé nebo sušené bylinky a vůbec koření. Při jídle totiž ohřívají tělo. Naopak jsem vyloučila mléčné produkty, které se chovají chladně, i jižní ovoce. To ochlazuje, protože se rodí v teplých krajích,” prozrazuje Olga fígle, které se během léčby naučila. Od té doby, co tak razantně změnila svůj jídelníček, dbá i na to, aby jedla pravidelně v podobný čas. I to je totiž podle Číňanů základem prevence proti onemocnění.
I malé semínko pomáhá
Olga pak ještě u Elhenické absolvovala posílení sleziny a ledvin i ušní akupunkturu. Je to způsob zcela odlišný od takzvané celotělové akupunktury. Spočívá v tom, že terapeut připevní v patřičném bodě na ušním boltci jehličku, semínko nebo magnetickou kuličku. Ušní akupunktura pomáhá i při zbavování se obezity. Olga touhle hubnoucí procedurou proti přejídání projít nemusela, pár kil navíc šlo při změně jídelníčku dolů samo. Snažila se dodržovat režim podle terapeutky a odměnou jí byl dostatek energie stejně jako klidnější spánek. „Je mi mnohem lépe. I když musím přiznat, že semtam výjimečně životosprávu poruším. Stejně se ale cítím lépe a nemusím už brát prášky na spaní,” usmívá se Olga.
Přidat komentář
Příliš mnoho ovoce a zeleniny