Zmařené dětství

Knihu jsem dočetla před několika dny. Je velmi dobře a působivě napsána a dozvěděla jsem se hodně věcí, které jsem se ve škole dozvědět měla, ale nedozvěděla jsem se je ani od rodičů nebo prarodičů, kteří v této době žili.(narodila jsem se v r.1948). Buď o tom nevěděli nebo mi to z různých důvodů neřekli. Dávno už se nemám koho zeptat. Je to velmi lidské a přirozené vyprávění polského židovského chlapce narozeného v r. 1930 ve Lvově o jeho válečném dětství,které se vytrácelo každým okamžikem války a jehož činy vypovídaly o hrdinství, kterého už dneska nikdo není schopen.Je to vyprávění polského židovského chlapce o tom jak vnímal válku a jak se ho přímo dotýkala,o Waršavském povstání. Zejména mi toto vyprávění objasnilo přístup Rudé armády k tomuto povstání. Z knihy vyplývá, že Poláci neuvědomili Sověty o přípravě povstání a ani nepožádali Rudou armádu o pomoc. Počítali s pomocí Západu, která naprosto selhala. Je zde rovněž vylíčeno chování Němců v obsazených oblastech, o tom jak byli židé vykazováni do ghett. Zbytek rodiny se ocitl ke konci války v totálním nasazení, což byla v podstatě výhra. Pořád to bylo lepší než koncentrák. To jsou záležitosti o kterých tento režim mlčí. Je zde zachyceno také osvobození Rudou armádou i návrat zbytku rodiny do Lvova.