Zloděj kufrů

Průměr: 2.91304347826087
(23x)
Nakladatel: Odeon (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Edice:Česká řada
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:352
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:132 × 207 mm, 458 g
Více podrobností
Běžná cena: 249 Kč

Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 28.03.2024 18:39

Anotace

Ludvíček a Markétka se poznají v Terezíně. Jí je dvanáct a on je o dva roky starší. Chlapec vykonává různé práce, přivydělává si jako nosič kufrů, zametá ulice, vozí mrtvé… Především však kufry vykrádá - vybírá si ty, které mohou být bohatých lidí, bere si, co se mu hodí nebo co potrebuje, co by mohl vyměnit. I v tomhle pekle můžeš být šťastná, vysvětluje Ludvíček dívce. Je do ní zamilovaný až po uši.

Specifikace

Název: Zloděj kufrů

Autor: Arnošt Lustig

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-207-1281-3

EAN: 9788020712813

Objednací kód: -

Odkazy

Arnošt Lustig dostal cenu Franze Kafky

27.10.2008

Spisovatel Arnošt Lustig na Staroměstské radnici v Praze dostal Cenu Franze Kafky. Stal se osmým laureátem jediné mezinárodní literární ceny udílené v Česku společností, která nese jméno slavného pražského rodáka. Zdroj: Zpravodajství ČTK, 23.10.2008 Arnošt Lustig s programovou ředitelkou KK Helenou Čudovou, redaktorem Jindřichem Jůzlem a PR Managerkou KK Denisou Novotnou (a Zlodějem kufrů) Arnošt Lustig s Markétou Mališovou, ředitelkou Centra Franze Kafky (na přebalu Lustigova nového románu Zloděj kufrů je její fotografie z doby, kdy jí bylo dvanáct let)

Hodnocení a komentáře

Morálka (Jana Klaban , 22.9.2011) Odpovědět

příjemné čtení (****)
A. LUstig zde řeší právo člověka na krádež, která je nutná pro přežití v krajní situaci. KAždý si může udělat vlastní názor na tuto problematiku. A. Lustig nikomu nevnucuje zda je to dobré či zlé.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

A tak se zase těšil, co přinese Markétce Fischerové zítra, když bude mít příležitost, i kdyby to měla být sedmikráska.
Ludvíček vycítil ocenění. Nejvíc, co mohl v Terezíně dostat. Povznášelo ho to. Cítil, jak roste. Byl větší nebo dokonce lepší. Jak je jí blízko a Markétka jemu. Neměl pro to míru, ale vnímal to jako zrní pro Kleopatru, na dlani. Radost z toho, co jí připadalo dobré. Smutek z jejího smutku. Nikdo by mu nevymluvil, že vykrádat kufry pro někoho je krásné.
Když se ho někdo z kamarádů ptal: Jak se máš? Odpovídal: Dobře, kradu.
Krást bylo krásné, pokud to bylo nezištné, nebo se alespoň o kořist dělit. Morálku dělil na učitelskou, blbou a příležitostnou, tu svou. Tajně věřil, že to, co okradeným chybí, jim někdo nebo něco vynahradí.
Stejně tak by mu nikdo nevymluvil, že posuzuje dobře, co je správné a co ne.
Může být nesprávné krást těm, co mají?
Nekrást znamenalo neodpírat zlu. Necítil vinu, že žije a krade.
Nikomu nic nedlužím, říkal si. Jako mnoho jiných.
A v duchu si opakoval: Mám bezvadnou kamarádku.
Vnímal, jak ztrácí meze toho, co by pro ni chtěl udělat, třebaže to ještě neudělal.