Zloděj kufrů
Nakladatel: | Odeon (EUROMEDIA GROUP, a.s.) | |
---|---|---|
Edice: | Česká řada | |
Jazyk: | česky | |
Pořadí vydání: | 1. | |
Rok a měsíc vydání: | 2008/10 | |
Počet stran: | 352 | |
Typ, vazba: | Kniha, pevná | |
Formát, hmotnost: | 132 × 207 mm, 458 g | |
Více podrobností |
Běžná cena: | 249 Kč |
---|
Informace o dostupnosti
Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu. Poslední změna: 28.03.2024 18:39 |
- Sledovat titul
- Recenze (0)
- Odkazy a akce (5)
- Komentáře (1)
Anotace
Ludvíček a Markétka se poznají v Terezíně. Jí je dvanáct a on je o dva roky starší. Chlapec vykonává různé práce, přivydělává si jako nosič kufrů, zametá ulice, vozí mrtvé… Především však kufry vykrádá - vybírá si ty, které mohou být bohatých lidí, bere si, co se mu hodí nebo co potrebuje, co by mohl vyměnit. I v tomhle pekle můžeš být šťastná, vysvětluje Ludvíček dívce. Je do ní zamilovaný až po uši.Specifikace
Název: Zloděj kufrů
Autor: Arnošt Lustig
Titul je zařazen do žánrů:
ISBN: 978-80-207-1281-3
EAN: 9788020712813
Objednací kód: -
Odkazy
Arnošt Lustig dostal cenu Franze Kafky
27.10.2008Spisovatel Arnošt Lustig na Staroměstské radnici v Praze dostal Cenu Franze Kafky. Stal se osmým laureátem jediné mezinárodní literární ceny udílené v Česku společností, která nese jméno slavného pražského rodáka. Zdroj: Zpravodajství ČTK, 23.10.2008 Arnošt Lustig s programovou ředitelkou KK Helenou Čudovou, redaktorem Jindřichem Jůzlem a PR Managerkou KK Denisou Novotnou (a Zlodějem kufrů) Arnošt Lustig s Markétou Mališovou, ředitelkou Centra Franze Kafky (na přebalu Lustigova nového románu Zloděj kufrů je její fotografie z doby, kdy jí bylo dvanáct let)
Hodnocení a komentáře
Přidejte svůj komentář
Ukázka z textu
A tak se zase těšil, co přinese Markétce Fischerové zítra, když bude mít příležitost, i kdyby to měla být sedmikráska.
Ludvíček vycítil ocenění. Nejvíc, co mohl v Terezíně dostat. Povznášelo ho to. Cítil, jak roste. Byl větší nebo dokonce lepší. Jak je jí blízko a Markétka jemu. Neměl pro to míru, ale vnímal to jako zrní pro Kleopatru, na dlani. Radost z toho, co jí připadalo dobré. Smutek z jejího smutku. Nikdo by mu nevymluvil, že vykrádat kufry pro někoho je krásné.
Když se ho někdo z kamarádů ptal: Jak se máš? Odpovídal: Dobře, kradu.
Krást bylo krásné, pokud to bylo nezištné, nebo se alespoň o kořist dělit. Morálku dělil na učitelskou, blbou a příležitostnou, tu svou. Tajně věřil, že to, co okradeným chybí, jim někdo nebo něco vynahradí.
Stejně tak by mu nikdo nevymluvil, že posuzuje dobře, co je správné a co ne.
Může být nesprávné krást těm, co mají?
Nekrást znamenalo neodpírat zlu. Necítil vinu, že žije a krade.
Nikomu nic nedlužím, říkal si. Jako mnoho jiných.
A v duchu si opakoval: Mám bezvadnou kamarádku.
Vnímal, jak ztrácí meze toho, co by pro ni chtěl udělat, třebaže to ještě neudělal.
Morálka (Jana Klaban , 22.9.2011) Odpovědět