Nespoutaná - Probuďte se a začněte žít

Kniha plná bolesti a žalu, ale i krásy a lidského humoru – to slibovala anotace. Autorka Glennon Doyle se zde otevírá světu se svými niterními strastmi. Vypráví příběh ženy, která spoustu let žije v manželství s mužem, přivede na svět 3 krásné děti, žije v souladu s křesťanským společenstvím, ale přesto má pocit, že jí celou dobu něco schází. Zmiňuje taktéž své dospívání a velké problémy s bulimií a alkoholismem, které zastavilo až její první těhotenství. Pocit neúplnosti a prázdnoty ji provázel prakticky až do svých čtyřiceti letech, kdy na jednom knižním večírku potká Abby. Ženu, ke které ji od prvního okamžiku seznámení táhne zvláštní pouto. Glennon se rozhodne k rozvodu se svým manželem a touží založit novou rodinu právě s Abby. Její život je jako horská dráha. Deprese a úzkosti střídají láskou naplněné okamžiky s její novou rodinou. Její rodina, přátelé, fanoušci jejich knih – ti všichni kladou spoustu otázek. Někteří se snaží její nový život pochopit a respektovat, někteří ji pro něj zavrhnou. Především církev, křesťanské společenství, které celý život navštěvovala, má k jejímu novému způsobu života velké výhrady. Je vyloučena a Glennon se tím vším samozřejmě trápí. I přes dlouhou cestu však přijde na to, že Bůh není církev, je to „něco“ uvnitř ní – je neustále s ní, ať už žije s mužem nebo ženou, ať už chodí do kostela nebo ne. Podobnou metodou přichází na spoustu dalších životních cest, které neznala, nebo kterých se paranoicky bála. Stále častěji přemýšlí o světě, o jeho zákonitostech, pohledech lidí na rasismus nebo homosexualitu a snaží se v tomto „Vědění“ vychovávat i své děti. Stále víc si uvědomuje, že i dnes, v jednadvacátém století, se klukům vtlouká do hlavy, že správný chlap má být velký, odvážný, agresivní a nezranitelný – a dívkám naopak – že skutečné ženy mají být tiché, pohledné, drobné a pasivní. Kniha je plná metafor – a to vůbec nepřeháním. Občas, jako bych četla poezii, která vystihuje dnešní dobu plnou násilí, bolesti, ale i lásky, pokory a odpuštění. Vkládám několik citátů z knihy, které mě něčím zaujaly a mají pro mě můj „soukromý“ význam. A rozhodně doporučuju  „Bývala jsem divoká, dokud mě nezkrotil stud. Dokud jsem své pocity nezačala skrývat a otupovat, protože jsem se bála, že jsem prostě moc.“ „Myslela jsem, že se mám cítit šťastná. Myslela jsem, že štěstí se má cítit a bolest se má napravovat, tlumit, odvracet, skrývat a ignorovat.“ „Mít odvahu znamená zříct se všech ostatních a zůstat věrná sama sobě.“ „Někdy si přijdu taky jako takový kyblík plný mořské vody, stojím vedle úplně stejných kyblíků. A přeju si, abychom se jeden do druhého mohli přelít, nějak se navzájem smíchat, abychom nebyli tak sami. Ale kyblíkem už holt budeme napořád.“

Dostala jsem příležitost se stát ambasadorem knížky Nespoutaná od autorky Glennon Dolyle. Knížka je plná emocí, zážitků, zajímavých citátu. Ukazuje nám ženskost, jak někdy a v některých situacích je žena silná a statečná. Napsat svůj intimní osobní příběh a svěřit se světu je pro mě velké a silné gesto. Knížka je čtivá, není to čtení na jeden večer aspoň za mě. V knížce mám spoustu lepíku, které zachycují zajímavé, silné myšlenky. V některých situacích vidím svůj osobní příběh. Byly pasáže u kterých jsem brečela a u některých jsem se smála. V knize se nacházejí spoustu problémů jako je nevěřa , výchova dětí z rozvedených rodin, alkoholismus , Bulimie a další ,o kterých se málo mluví a mělo by se víc o nich mluvit. Za mě osobně nevěru ne tolerují, a zůstávat v manželství kde jsou děti a je nevěřa je blbost, protože je to psychický náročné pro všechny a hlavně pro děti. Sama žiju v rozvedené rodině, vím jak se museli cítit. Za knížku chci poděkovat Kate, byla to pro mě moc milá příležitost si přečíst knihu tak silnou jako je tato. Určitě by si knížku měla přečíst každá žena, za mě osobně bych ji dala přečíst studentům na středních školách a dala jako povinnou četbu.

V této knize najdeme intimní zpověď autorky a zároveň nám ukazuje cestu, jak plnohodnotně žít. Radí, jak přijmout své tělo i negativní emoce. Ale hlavně, jak se vyprostit ze „zajetí“ a stát se nespoutanou. Tato kniha obletěla svět, prodalo se ji už více jak dva miliony výtisků a oslovila takové ženy, jako je třeba Adele nebo Reese Witherspoon. Já jsem se do knihy okamžitě ponořila. Je dojemná a opravdu intimní. Donutí nás zamyslet se nad vlastním životem. Žijeme opravdu tak, jak chceme? Nebo se řídíme obecnými pravidly a normami? Jde to všechno změnit? Kapitoly jsou krátké a daly by se proletět za dva večery, avšak já jsem nehltala jednu za druhou, ale nechala si je rozležet v hlavě a uvědomovala si, jak je to v mém životě. Kniha mapuje opravdu široký záběr témat: je o mateřství, lásce, o sobě, o pocitech, o charitě, o rasismu, sexuální orientaci, náboženství, depresi, o závislosti…. Samozřejmě se nenajdete ve všech těchto částech, ale určitě někde potkáte i svůj život a své pocity. Je zde navíc spousty metafor, přirovnání a silných myšlenek, které jsem si opravdu užívala. Je to knížka, která Vám může otevřít oči, nakopnout Vás, motivovat. Z Glennon se stane Vaše kamarádka a vy se ke knize budete rády vracet. Dokázala uchopit svůj život a sepsat ho tak, aby nás nasměrovala na lepší cestu. Je mi jasné, že pokud budu potřebovat povzbudit, tak se ke knížce vrátím. První polovina knihy si mě opravdu získala, ale musím říct, že druhá část už mě tak nebavila. Bylo zde hodně věcí o rasismu a náboženství, které si myslím, že se v Americe stále prožívají jinak než u nás, a tak mě to tak nepohltilo. Ale i přesto si mě kniha získala a já si z ní odnesla mnoho impulsů k zamyšlení. Určitě je potřeba číst knihu ve správném rozpoložení a být otevřená novým možnostem a změnám a myslím si, že kniha předá více zkušenějším ženám. Tak co ty? Budeš nespoutanou?