V pavučině vztahů

Anotace

Akce

Ukázka z textu

„Charlotte?“ zeptala se žena nejistě.
Charley okamžitě poznala, že to je její matka. Představovala si ten okamžik, připravovala se na něj celý život. Kde jsi? Kde jsi byla? Ty si myslíš, že po tolika letech mi můžeš jen tak vplout zpátky do života? A když to pak nakonec přišlo, oněměla. Nedala dohromady jediné slovo. Nedokázala vydat hlásku. Sotva dýchala.
„Charlotte, drahoušku, jsi to ty? Prosím, nezavěšuj,“ dodala, právě když Charley přemýšlela, že to udělá. „Tady je tvoje máma, drahoušku. Ty to víš, že ano? Prosím, řekni něco, zlatíčko. Vím, že si to nezasloužím, ale prosím, řekni něco.“
Kde jsi? Kde jsi byla? Ty si myslíš, že po tolika letech mi můžeš jen tak vplout zpátky do života?
„Jak jsi mě našla?“ dostala ze sebe konečně Charley.
„Najala jsem si soukromého detektiva. Povídal, že jsem měla použít internet, že bych tě našla sama. Ale já nechápu, jak ta zatracená věc funguje, ach bože, jsem tak ráda, že slyším alespoň tvůj hlas. Jsi v pořádku, drahoušku? Můžeme se sejít? Jsem tady v Palm Beach. Můžu přijít třeba hned.“
„Ty si myslíš, že po tolika letech mi můžeš jen tak vplout zpátky do života?“ prohlásila Charley, když konečně sebrala sílu, aby ta slova vyslovila.