Děti nade vše

Delphine de Vigan se povedlo to co málokomu, a to sice vybudovat naprosto skvělý příběh plný reálných postav na který po přečtení budete další dny vzpomínat. Pro mě osobně to je společně s Vděkem a Pouty jedna z nejlepších od autorky.

Perfektni cteni s originalnim a aktualnim tematem. Autorka opet nezklamala

Autorku tentokrát neinspiroval vlastní život, ale reportáž o mladičkých youtuberech, kteří navštívili nákupní centrum. Vítal je dav dětí, kteří chtěly autogram. Položila si otázky: "Co může člověk cítit, když žije takhle? Jakou stopu to v něm zanechá?" Děti nade vše je odpovědí na tyto otázky. . Delphine napsala velmi znepokojující a mrazivý příběh. Dolehl na mě až tak, že po jeho dočtení jsem měla chuť smazat všechna videa, na kterých jsem já, zachumlat se pod peřinu a už nikdy nevylézt. Autorka se zabývá sociálními sítěmi a jejich dopadem na naše psychické zdraví. Zejména na zdraví malých dětí, kteří se na sítích objevují čím dál tím více. Rodiče je natáčejí doma, při běžných činnostech a zveřejňují videa na svých kanálech. Zasahují jim do bezpečné zóny, do jejich vlastních pokojů. Děti musí natáčet, usmívat se a předstírat, že je to baví. Že si vždycky přáli být slavným youtuberem, rozbalovat hračky nebo sladkosti a děkovat sponzorům. Mají plné pokoje věcí, které ani nevyužijí, protože na to nemají čas. Nemají čas se nudit nebo si hrát. Nemají žádné kamarády, spolužáci se jim posmívají a mnohdy je i šikanují. A to jen proto, že si jejich matka přála být slavná a oblíbená, jenže nebyla dost dobrá, aby se sama stala herečkou, tak k tomu využívá své děti. . Děti nade vše by si měli přečíst všichni rodiče a ti, kteří se jednou chtějí rodiči stát.

Tento příběh je velmi aktuální. Sledujeme zde Melanii, která chce být hvězdou sociálních sítí. Vidíme to, jak může virtuální svět ovlivnit jí samotnou, ale i její nebližší. Pak je tu kriminalistka Clara, která se svým týmem řeší zneužívání dětí v digitálním prostoru. Kde je hranice toho, co je na sítích ještě „normální“? Delphine de Vigan je mou oblíbenou autorkou a vždy jsem nadšená z jejich knížek. Ne jinak tomu bylo i tentokrát. Ač je každá kniha autorky jiná, vždy si mě naprosto dokáže získat. Tato knížka je velice čtivá, okamžitě jsem se ponořila do děje a nevnímala nic kolem. Střídají se zde kapitoly z minulosti a současnosti a skvěle se tak doplňují a navazují, aby nám to celé dávalo smysl a abychom jednotlivé hrdinky pochopili v jejich názorech. Na konci knihy nás navíc autorka zavede do blízké budoucnosti a ukáže možný scénář toho, kam se sociální sítě budou vyvíjet, a to byl velice zajímavý pohled. Právě téma sociálních sítí bylo skvělé. Je to velice aktuální. Jsou zde dva rozdílné názory hlavních hrdinek a ač jsou v lecčem extrémní, tak jsou neskutečně pravdivé. Myslím, že tato kniha může kolikrát otevřít oči a donutí přemýšlet o tom, co zveřejníme nebo ne v digitálním světě. Moc se mi líbilo, že autorka do knížky promítla i aktuální dobu (kniha byla letos vydána ve Francii, takže se u nás objevila neskutečně rychle) a tím mi to přišlo hodně reálné. Někdy jsem si připadala, jako kdybych četla skutečný příběh. Pokud Vás zatím autorka neoslovila, tak tuto knihu Vám rozhodně doporučuji. Je přístupnější a díky tématu rozhodně zaujme více lidí. Oproti jiným autorčiným knihám jsem si jistá, že osloví téměř každého, obzvláště pak ty, kteří jsou aktivní na sociálních sítích. Za mě tedy jedno velké doporučení a netrpělivě budu vyhlížet jakoukoliv novou knihu od Delphine.

Úžasná kniha jako většina této autorky, která v tomto románu velice realisticky popisuje kam až lze dojít závislostí na sociálních sítích. Zprvu to vypadá na detektivku, ale v podstatě je to psychologický rozbor dvou hlavních protagonistek. Velice čtivé, poučné, zvláště pro ty, kterých se to týká, ale ti většinou moc nečtou romány.

Je to román aktuální i předvídavý: neskrývá obavy z budoucna, kdy hrozí, že pokrok lidstva omezí svobodu člověka. Delphine de Vigan vyjadřuje obavy z trendů doby: Čím víc lidé žijí zprostředkovaným životem na sítích, tím smutnější a ohroženější je ten jejich vlastní. Čím víc se lidé snaží „žít“ na sítích, tím víc se zaplétají do jejich osidel.