Záhada Modrého vlaku

Agatha Christie asi neumí zklamat a tím spíš ne nikoho, kdo si oblíbil její styl a příběhy s ústřední postavou Hercula Poirota. Někde jsem četla, že právě tuto knihu psala Agatha Christie v hodně špatném psychickém rozpoložení: jednak pod tlakem z termínů nakladatelství, a pak také krátce poté, co zjistila, že jí její manžel byl nevěrný a ona se z toho psychicky zhroutila. Čekala jsem proto, že to na kvalitě knihy bude nějak znát, ale určitě tomu tak není. Čtení to bylo jako vždy perfektní. Tentokrát z prostředí společenské smetánky, která se vlakem dopravuje na riviéru. Hlavní hrdinka velice sympatická a o Poirotovi ani nemluvě. Prostě klasika.

Většina lidí si se jménem Poirot vybaví slavný případ Vraždy v Orient expresu. Také v Modrém vlaku se odehrává napínavé rozplétání kriminální záhady s neméně překvapivým koncem. Ostatně Agata Christie a její švýcarský detektiv je toho prostě zárukou.