151 dní po evropských stezkách

Kniha je skvělá, stejně jako její první knihu jsem si i tuhle druhou maximálně užil a doufám, že nebyla její poslední. Zdá se, že Lucka jisté básnické či spíš spisovatelské střevo opravdu podědila a mně osobně její styl vyprávění sedí. Jednu jedinou výtku, zato však nemalou, mám k technickému zpracování knihy. Lepená vazba se rozpadla, když jsem byl někde těsně za polovinou. Pokud k té knize někdo sedne, dá si ji na stůl a přečte na jeden, dva zátahy, tak to asi přežije bez úhony. Ale když si ji vezmu večer do postele, držím ji v ruce, dám si pár stránek, tak to po pár večerech dopadne, jak to dopadlo. V místě styku svazků křídového a normálního papíru to prostě povolí. Stalo se mi to i u první knihy z PCT, tam to ale bylo pár stránek před koncem, to mi tak nevadilo a navíc se to nestihlo rozpadnout úplně. Slepil jsem to, ale už to nikdy nebude kompaktní celek. Tohle by jedno z největších tuzemských vydavatelství, ne-li to největší, mohlo mít vychytané líp. Stálo by za zvážení u další knihy použít klasickou šitou vazbu, i za cenu toho, že to bude o něco dražší. Příliš si netroufám odhadnout, co se stane, až si tu knížku budu chtít někdy přečíst znovu, a že to v plánu rozhodně mám.

Pokud sháníte cestopis, který je něčím výjimečný, tenhle Vás nezklame. Výjimečný je tím, že kromě cest vypráví autorka taky o sobě - svůj příběh od dětství, o jejích prvních cestách, o lásce, psích kamarádech, studiu,... Právě tohle pro mě strašně moc znamená, protože pak popis cest vnímám mnohem lépe, snadněji se vcítím do pocitů toho, kdo své zážitky vypráví. Lucka je sympatická holka, můj vzor. Stala se jím už poté, co jsem měla možnost přečíst její první knihu, 151 dní Pacifickou hřebenovkou. Obě její dosud vydané knihy jsou úžasné!