Spisovatel Arnošt Lustig na Staroměstské radnici v Praze dostal Cenu Franze Kafky. Stal se osmým laureátem jediné mezinárodní literární ceny udílené v Česku společností, která nese jméno slavného pražského rodáka.
Zdroj: Zpravodajství ČTK, 23.10.2008
Arnošt Lustig s programovou ředitelkou KK Helenou Čudovou, redaktorem Jindřichem Jůzlem a PR Managerkou KK Denisou Novotnou (a Zlodějem kufrů)
Arnošt Lustig s Markétou Mališovou, ředitelkou Centra Franze Kafky (na přebalu Lustigova nového románu Zloděj kufrů je její fotografie z doby, kdy jí bylo dvanáct let)
Cenu Franze Kafky uděluje společnost od roku 2001 autorovi, jehož dílo, výjimečné svou uměleckou kvalitou, oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu, tak jako dílo Franze Kafky. "Člověk v životě potřebuje ocenění. Mám z toho velikou radost a jsem za to vděčný," řekl jednaosmdesátiletý spisovatel a pamětník mnoha tragédií, které přineslo 20. století.
Ceny si velmi váží, ale připomíná, že "úspěch je nebezpečný". "Úspěch je stejně nebezpečný jako neúspěch a zkušený autor to ví. Tak se modlí k bůžkům literatury, aby při další knížce měl úspěch znovu. Každý autor se musí snažit (vždy) novou knihou začínat znovu," řekl spisovatel.
Arnošt Lustig s pražským primátorem Pavlem Bémem
Zvolil si prý jakési měřítko toho, co lze považovat za dobrou literaturu. "Když ta knížka vydrží 50 roků, tak se za ní nemusím stydět. Já takovou mám, Katka to dokázala," poukázal na svou knihu povídek Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou z roku 1964, podle níž o rok později vznikl i televizní film a která vychází stále v dalších vydáních.
"Jsem rád z té ceny, jsem rád, že jsou u toho ty prachy, rozdělím je mezi své nejbližší, aby se z nich také mohli těšit. A budu se těšit na další - knihu i cenu," řekl vesele. Přestože bojuje s těžkou nemocí, má mnoho plánů. V těchto dnech vychází jeho próza Bílé břízy, jež je novou verzí novely Bílé břízy na podzim z roku 1966. Lustig říká, že má potřebu některé své texty po čase doplnit, protože mu v nich najednou něco chybí. V tomto příběhu se mu zdálo, že čtenář nemusí dostatečně chápat hrdinčiny pohnutky a věřit jim, proto jej dopsal.
U příležitosti udělení Kafkovy ceny Lustigovi vychází také jeho rozhovor s ředitelkou Společnosti Franze Kafky Markétou Mališovou. Drobná knížka se jmenuje O ženách a pokračuje v ní řada, v níž se spisovatel zamýšlí nad různými tématy. Předcházely jí úvahy na téma literatura a následovat mají zamyšlení nad spisovateli či záhadami v životě.
V příštím roce by měla vyjít Lustigova biografie, na které pracuje již přes rok s publicistou Františkem Cingrem. Se svým synem, režisérem a scenáristou Josefem Lustigem, připravuje televizní dokument, v němž své vnuky provádí po místech, kde byly koncentrační tábory.
Společnost Franze Kafky vznikla v roce 1990 a Lustig je s ní spojen od jejího počátku - je jejím čestným předsedou. O udělení ceny ale rozhoduje mezinárodní porota na základě nominací svých členů, uvedla dnes Mališová. Cenu společnost udílí ve spolupráci s městem Prahou.
O autorovi:
Arnošt Lustig (1926) patří k nejvýznamnějším světovým spisovatelům zabývajícím se tématem holocaustu. Narodil se v Praze a po vyloučení z měšťanky (z rasových důvodů) se učil krejčím. V roce 1942 byl deportován do terezínského ghetta, prošel koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald a v dubnu 1945 uprchl z pochodu smrti do Dachau. Po válce se věnoval žurnalistice, v druhé polovině čtyřicátých let opakovaně pobýval jako reportér v Izraeli. V průběhu padesátých a šedesátých let vystřídal několik zaměstnání, v roce 1968 emigroval přes Itálii a Izrael do USA. Působil na několika amerických univerzitách, vyučoval scenáristiku, film a literaturu; v roce 1978 byl na washingtonské American University jmenován profesorem. Již od svých prvních próz, soustředěných v povídkových sbírkách Noc a naděje (1957) a Démanty noci (1958), píše Lustig příběhy, v jejichž centru stojí obyčejné, zdánlivě nehrdinské lidské charaktery konfrontované s mezní životní situací v koncentračních táborech. Válečnou tematiku neopouští ani ve svých rozsáhlejších, psychologicky laděných textech Můj známý Vili Feld (1961) a Dita Saxová (1962). Po klíčové novele Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1964) následovala řada dalších významných děl: Bílé břízy na podzim (1966), Miláček (1969), Nemilovaná (1978). V posledních letech vydal romány Nemáme na vybranou (2007) a Kamarádi (2008) či povídkové soubory Od rána do večera (2006) a Modrý den (2008). Mnohé z Lustigových prací se dočkaly televizních a filmových adaptací. V říjnu 2008 obdržel v Praze Cenu Franze Kafky.
Přidat komentář
