Knižní web

Barvy loučení

Průměr: 4.5
(2x)
Nakladatel: Odeon (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Edice:Světová knihovna
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:200
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:135 × 207 mm, 332 g
Více podrobností
Klubová cena: 239 Kč
Běžná cena: 299 Kč
Ušetříte: 60 Kč
Kolik zaplatím za dopravu?
Skladem 
Pripraveno k expedici.
Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 2-3 pracovních dnů.

Poslední změna: 24.04.2024 11:41

Anotace

Loučení má mnoho tváří. Loučíme se s mrtvými – s rodiči, sourozenci, s milovanou ženou. Loučíme se s přáteli, známými, kolegy.
Pomůže, je-li člověk přítomen umírání? Víme, že se s blízkým člověkem máme rozloučit. Ale tohle vědomí ještě samo o sobě není rozloučením. Rozloučení zařídí jen čas. Barvy loučení tvoří devět povídek, jejichž tématem jsou závažné události nebo momenty ve vztazích, které mají původ v minulosti, ale vyjdou na povrch až po letech. Teprve tehdy nastává rozloučení buď přímo s dotyčným člověkem, nebo s vlastní mylnou představou o něm…
Někdy nás loučení hluboce zasáhne. A někdy nás osvobodí. Nový povídkový soubor Bernharda Schlinka je mistrovským dílem: klade zásadní otázky a neváhá na ně odpovídat.

Další verze titulu

Barvy loučení - Audioknihovna 1. vydání
Skladem

Specifikace

Název: Barvy loučení

Originální název: Abschiedsfarben

Autor: Bernhard Schlink

Překladatel: Jana Zoubková

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-207-2012-2

EAN: 9788020720122

Objednací kód: NA042149

Literární kavárna

  • Bernhard Schlink: Barvy loučení
    Bernhard Schlink: Barvy loučení

    Bernhard Schlink, autor úchvatného Předčítače, otevírá novou sbírkou povídek extrémně bolavá témata.

    10.6.2021  |  Vybíráme z médií: Krajské listy.cz
  • A pak řekl: „Sbohem.“
    A pak řekl: „Sbohem.“

    Samota je něco, co děsí spoustu lidí. Někdy je ale horší to, co jí předchází. Loučení. Pro koho je vlastně loučení důležité? Pro toho, kdo odchází nebo pro toho, kdo zůstává sám?

    13.5.2021  |  Kristina Heklová
  • Schlinkovy Barvy loučení mají teplé odstíny, ale zračí se v nich i smutek
    Schlinkovy Barvy loučení mají teplé odstíny, ale zračí se v nich i smutek

    Autor bestselleru Předčítač se vrací k povídkovému žánru a v devíti textech ohmatává loučení v rozličných významech. Krátké útvary bývají u literátů zkouškou jejich řemesla, v níž německý spisovatel Bernhard Schlink dostává vysokému očekávání.

    20.4.2021  |  Vybíráme z médií: Novinky.cz

Hodnocení a komentáře

Povídková sbírka o loučení (Knižní přístaviště , 16.8.2021) Odpovědět

příjemné čtení (****)
Bernhard Schlink se mi zapsal do srdce s knihou Předčítač, kterou vám velmi doporučuji. Svou knihou Olga své umístění jen ukotvil. Barvy loučení je krátká povídková sbírka čítající 9 samostatných povídek, které mají společné jedno téma; loučení. Každé loučení je jiné, jinak silné ale každé je důležité. Kniha svým námětem na sebe upozorňuje s tím, že si u knihy popláčete, protože loučení je smutné a bolestné. Ale když si sbírku přečtete tak pochopíte, že u knihy vlastně nebudete brečet. Nenajdete u čtení bolest a trápení, ale ucítíte smíření a a pochopení. Asi největší chybou této knihy je, že samotná anotace a název knihu jaksi škatulkuje. Kvůli tomu čtenář cítí zklamání přesto, že samotné povídky jsou opravdu dobré a povedené. Schlinkův spisovatelský styl je jednoduchý, přímočarý. Nehraje si slovy, nesnaží se čtenáře mást čtením mezi řádky, takže pro někoho se může zdát až obyčejným, pro jiného je zkrátka snadno pochopitelným. Záleží na vkusu čtenáře. Mně osobně se sbírka líbila. Nedostala jsem od ní to, co jsem očekávala, ale když jsem se oprostila od očekávání, tak jsem si sbírku užila. Nejvíce se mi zalíbily povídky Medailonek a Milovaná dcera. Zdaleka nejméně mě oslovily povídky Stařecké skvrny a Výročí.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

První dny zůstával sedět v koši, zadní část nastavil někdy kolmo, někdy ji sklonil, někdy se v koši usadil podél, někdy napříč, četl si Toma Sawyera i knihu, kterou četla matka – Lolitu. Brzy poznal, že to není kniha pro něj, nepřipadala mu moc napínavá, ale byla zvláštně matoucí, vzrušující, bylo to pokušení. Každý den si nejdřív myslel, že knize odolá, ale pak to nedokázal. Proměnilo to jeho pohled. Už se nedíval jen na ženy, které chodily do vody a z vody mokré a téměř nahé v mokrých plavkách, na jejich plná prsa, kulaté zadky a oblé boky, které se při chůzi i v běhu vzrušujícím způsobem vlnily. Lákala ho i děvčata, na nichž bylo vidět, že z nich budou ženy, ale ještě jimi nebyly. Po několika dnech ho zvědavost zase táhla k sestrám, které dosud stavěly s otcem hrad. Ano, měly již malá prsa a neběhaly jako chlapci, ale s lehkým vlněním boků a zadku. Ano, rády s ním půjdou sjíždět po duně a potom do vody. Měly už stavění hradu dost.