Nájezdník z Pustiny - Clona 1

Ač anotace na mě byla vcelku nekonkrétní, měla jsem od knížky veliká očekávání. A zklamání se rozhodně nekonalo, ba přímo naopak. Knížka sleduje dystopický svět cca sto let do budoucnosti. Krutý a nemilosrdný, a od začátku do konce s kulhánkovskou atmosférou . A že svět je to vpravdě dechberoucně zpracovaný. Jako by vypadnul z filmů natočených podle příběhů Philipa K. Dicka, ale ještě o nějakou tu úroveň výš. Obě strany světa možná na první pohled působí, že vedle sebe snad ani nemohou existovat, ale opak je pravdou, jak jsou až příliš pevně, pro čtenáře však téměř nepostřehnutelně propojené. To vše v pohlcujícím vyprávění a barvitých popisech, že zatímco koukáte do knížky, máte pocit, jako by se zde vyprávěný příběh odehrával přímo kolem vás. Hra se slovy je něco, co autor už od první stránky ukazuje, že vskutku umí. Žádné odlehčené vyprávění, žádná smršť cizích slov - příběh je vyprávěný dokonale vyváženým stylem, kde se za slovy skrývá mnohem víc, kde se stanete součástí příběhu, který vás spoutá pod svou hladinou, a všechno (včetně technologií) funguje tak bezvadně, že z toho zkrátka a jednoduše běhá mráz po zádech. A vypravěči? Jsou dva, ale tím se nenechte odradit. Každý představuje jinou tvář světa, každý je úžasně lidský. Každá postava je jiná, je sama sebou, má své vize štěstí i noční můry, své cíle, kterým se snaží dojít. A zasazené do tohoto světa pod nachovou Oponou je to něco neuvěřitelného.