Auťák

Kdyby člověk měl navrhnout, co považuje za symbol amerického života dvacátého století, většina by možná okamžitě uvedla auto. Plechový miláček, bez kterého by Američané pomřeli hlady, protože by nevěděli, jak se dostat do obchodů, vymřeli by možná i tím, že by neměly kde „vznikat“ nové generace Američánků, protože by neexistovalo neodolatelné sexuální prostředí, jakým je zadní sedadlo auta. Auto je hnací sílou americké ekonomiky, zdrojem zábavy, místem, kde se plodí děti, místem, kde se zabíjejí i prezidenti. O tom všem jakoby píše i jižanský americký spisovatel Harry Crews (*1935). Jeho první české představení se točí kolem aut, a to v podobě krátkého románu „Auťák“ (orig. Car) , který vydal v roce 1972. Hrdiny příběhu jsou členové rodiny Macků, kteří svůj celý život spojili s auty. Vlastní mnohahektarové vrakoviště Autopark, kde nejen všichni pracují, ale i žijí. Auto v jejich myslích není jen věc, je povýšeno na člena rodiny, milenku, místo bezpečí, snad až modlu či boha. Jak to ve svém pozdějším komentáři napsal sám autor : „Našli jsme v autech Boha, a jestli to nebyl opravdový Bůh, rozhodně byl tak uspokojivý, mocný a inspirující, že na nějakém drobném rozdílu už nezáleželo.“ Auto jako Bůh zní jako absurdita, ale v duchu absurdity je napsaná celá tato kniha. Není to jen ta neodolatelná vášeň k autům, ale fenomén amerického snu, který je vlastně založen na americké filozofii, že jen první, ten nejlepší ve světě něco znamená, prožívá skutečný život. Musíte být výjimečný. A v tom tkví i idea příběhu – být první Američan, který sní celé auto. Herman se jako člen rodiny Macků cítí jako méněcenný, protože nic nedokázal. Je to takový citlivka, který žije jen ve stínů svého otce a sourozenců. Proto se rozhodne tímto šíleným, ale tak americkým počinem, vystoupit z jejich stínu. Vzniká tu ale velký rodinný rozpor, protože zvláště pro otce je to rouhačský počin, něco jako zničení svého boha, své podstaty. I ostatní členové rodiny, ale potažmo celá společnost, je tímto činem rozdělená. Na jedné straně mu jedni vyhrožují smrtí, hrozí božím trestem, na druhé jsou fanatické davy ochotny za tuto reality show, během které Herman veřejně podstoupí v místním nejlepším hotelu, zaplatit tisíce dolarů, jen aby byli u toho amerického zázraku. Někdo sežere auto po kouskách, pak je „vytlačí“ v přímém přenosu a vy si jej pak můžete koupit, když dáte nejvíce! Přímo cítíte, jak neuvěřitelný je americký smysl pro show, jak se tomu vše podřizuje, jak rodina jde do háje, když se tu zrovna chystá vaše nesmrtelnost, věčná sláva spojená s velkými penězi. Autor nám ale celkem podrobně představuje všechny postavy z příběhu, až by se dalo říci, že hlavními postavami jsou všichni aktéři knihy. Ať je to Hermanovo dvojče Mister, které je schopný podstoupit cokoliv, jen aby vlastnil americké snové auto kadilak, jeho sestra Junell, která jako řidička odtahového superauta jménem Mamina je schopna prožívat své sexuální vztahy pouze na zadním sedadle auta svého milence policisty uprostřed hromadných nehod, či postava krásné a mladé hotelové děvky Margo, která chtěla svůj osud změnit tím, že se „šoustáním zbaví šoustání… když vošoustá všecky…“. Když jsem zjistil, že se jedná o jižanskou tvorbu, okamžitě mi na mysl přišla snad nejlepší kniha z této oblasti „Dobrého člověka těžko najdeš a jiné povídky“ od Flannery O'Connerové. A právě stejnojmenná povídka z této sbírky o rodinném výletě autem, který skončí strašným masakrem, obsahuje přesně ty stejné prvky, jaké používá Crews. Především je to jistá velmi chladně podaná dávka brutality. Opravdu až šokuje popis strašného utrpení obětí nehod, které je v podání našich aktérů tak nezúčastněné „ … to dřív mohla být šestiletá holčička. Nohy měla zkroucené pod sebou a jednu ruku měla urvanou v lokti. … Žena byla rozpáraná od hrudníku dolů a střeva ji ležela v klíně.“ Do toho se Junell muchluje s Joem na sedadle auta a vyjadřují si lásku. Tak to mají rádi. Ve většině jižanských děl je právě přístup ke smrti zcela „nenormální“. Vše vyjádřeno chladně, v krátkých, jednoduchých větách, jako celá kniha. Stejně kvalitní jako sám příběh je i doslov Marcela Arbeita, který jako znalec americké literatury nedávno sklidil zasloužený obdiv za skvělou antologii jižanské literatury „Vypravěči amerického Jihu“, kterou vydal společně s Jakubem Guziurem v nakl. Paseka. Překladatelem knihy „Auťák“ z ediční řady anglo-amerických autorů nakl. Argo je Martin Svoboda.