Aby dětem chutnalo - Současná výživa pro kojence, batolata a děti předškolního věku

Snůška nepodložených tvrzení a dezinformací, protichůdných rad a závěrů. Nejlepší je asi ten obal. Recepty s kari kořením skoro v každém většinou nepoužitelné. Odpovídá to kvalifikaci autora - je matematik tuším.

Doporučuji nekupovat. Nejenže Vás kniha negativně naladí, ale i znejistí, co je vlastně správné, jelikož sám autor si v knize často protiřečí, např. v užívání vajec. Dále pořád kritizuje ostatní, že jen papouškují výsledky výzkumu jiných, ale on dělá (s dovolením) to samé. Jsou to spíše takové jednotlivé výkřiky bez koncepce!!!

Kniha je velmi zajímavá. Prvně samozřejmě jen čtenář zírá, co si nás potravinářské firmy dovolí. Poté, jakmile se začte a je vtažen do věci, je to velmi přínosná kniha. Moc doporučuji, alespoň na udělání si obrázku o dnešních stravovacích systémech.

Knihu jsem ani nedočetla. Očekávala jsem rady, jak správně vykročit, při zavádění příkrmů, aby to bylo chutné, přirozené... Místo toho jsem se nedokázala překousat přes rozhořčení a kritiku rad výrobců dětské průmyslové výživy a patrně i většiny pediatrů. Dále mi to přijde jako slohová práce formátu: zamyšlení nad dětskou výživou (domnívám se, myslím si...). Zhořkla mi radost z nastávajícího období. Krom toho se některé autorovy rady neshodují s názory pediatrů. Jsem z toho rozpolcená a lituji, že jsem knihu otevřela. Když se zamyslím nad autorovými názory, je skoro s podivem, že naše pra-pra báby vůbec období příkrmů přežily.

Já jsem knihou taky moc nadšená. První jsem z toho byla taková rozčarovaná, že člověk dělá spoustu věcí špatně. Kniha mě donutila popřemýslet nad dosavadním stylem a usoudila jsme, že kritika je oprávněná. Opravdu super kniha, vřele doporučuji.

Naopak já jsem knihou nadšena - konečně se ozval někdo, koho už nenechávají chladným výživová doporučení našich odborníků či rádoby znalců. Autorova kritika je pro mě námět k zamyšlení a myslím, že tak to i mínil. Kritizovat samozřejmě umí každý, ovšem pan Fořt svou kritiku jednak racionálně a zcela pochopitelným způsobem zdůvodňuje, a za druhé nezůstává jen u kritiky, ale v části receptů také ukazuje způsob, JAK tedy je možné také vařit. Ne se všemi recepty souhlasím, ale to už je věc osobního názoru a jak jsem řekla, jde především o podnět k zamyšlení, zda-li je skutečně rozumné a nezbytné věřit doporučení továren na průmyslové zpracování (nejen) dětské stravy.

Tato kniha je psaná způsobem, který jsem neočekávala - ve velké většině kritika (ostatních, způsobu stravování apod), čekala jsem spíše pozitivní a více inspirující knihu.