Druhá tvář

Knihu jsem dostala jako dárek od manžela. Mám doma stejně starou dceru a při představě jejího chování mě polil pot a hrůza. Dost často jsem se nechala unést a nahlas jsem nadávala a zhluboka dýchala. Dosti dechberouci příběh.

Knihu Druhá tvář jsem si v KK zakoupila s velkým očekáváním a musím říct, že autorka předčila veškeré očekávání. Nejedná se o klasickou knihu, kde očekáváte dialogy, dějové zvraty na každé stránce a od poloviny knihy tušíte, jak asi příběh dopadne. Na něco takového zde nenarazíte. Pouze hltáte se zatajeným dechem každý další řádek, každou další stránku. Konec knihy je tu mnohem dříve s naprosto nečekanou, zvrácenou poslední větou, se kterou teprve vydechnete. Ashley Audrain prolíná 3 generace žen, které polemizují o svém mateřství. Etta, Cecílie, Blythe. Každá cítí, že je něco špatně. Kdy to začalo? Jak to poznaly? A proč ani jedna z žen nepomyslela na interrupci? Hrdinkou knihy je Blythe, neúspěšná autorka několika povídek, která se na miminko těší. Avšak u porodu zjistí, že je špatně. Pouto s Violet není takové, jaké by mělo být. Proč se dívka v přítomnosti matky chová jinak? Otec vidí tvář anděla, tvář nevinné malé holčičky...co však vidí Blythe? A jsou její tvrzení pravdivá? Byla by nevinná dívka s andělskou tváří schopna ohrozit život mladšího bratra? A je Violet pouze nevinné dítě nebo krutý psychopat? A nejsou takové i vaše děti?

Tak Violet byla přesně to dítě, které mi absolutně nahánělo husí kůži. Pořád si budete říkat, že to třeba není pravda a hlavní hrdinka má třeba nějaký problém. Kniha byla bez příkras, téma mateřství bylo pojato zase trošku jinak a mně se líbilo, že autorka dokáže ukázat i tuhle stránku, o které se moc nemluví.

Tato kniha se odehrává v období španělské chřipky v americké Filadelfii. Jak tvrdě tato nákaza udeřila, zjišťujeme hned od prvních stránek, kdy jsme vtaženi do dechberoucího a srdceryvného příběhu naší hlavní hrdinky. Pia byla úžasná dívenka, která si prošla peklem, ale nevzdala se a až do samotného konce bojovala. To, co dělala Bernice bylo neodpustitelné a v mých očích ničím neobhajitelné. Úžasná kniha, která nenechá čtenáře chladným a lhostejným. Kniha, u které si uvědomíte, že se i přes to, co jsme v uplynulých měsících zažívali, se máme stále ještě dobře.

Hned po první kapitole jsem věděla, že je tady něco hodně, hodně špatně. Měla jsem z ní tísnivý pocit a ten se mě nepustil po celou dobu čtení. Za mě osobně to je skvělé psychodrama. Autorka se nebojí zbořit čtenářovu představu o ideální rodině, o mateřství, o roztomilých a nevinných dětech. Cloumaly mnou velice protichůdné pocity, sympatie a antipatie, zhnusení, následně zase pochopení, prostě nepřeberná škála emocí. Výborná, ale krutá záležitost. Další kniha, která bude ve mně doznívat ještě dlouho.