Vigilie

Nakladatel:	Dauphin (Ing. Daniel Podhradský - Dauphin)
Jazyk:	česky
Pořadí vydání:	1.
Rok a měsíc vydání:	2019/08
Počet stran:	78
Typ, vazba:	Kniha, paperback
Formát, hmotnost:	161 × 239 mm, 128 g
Více podrobností

Klubová cena:	186 Kč
Běžná cena:	~~248 Kč~~
Ušetříte:	62 Kč
Kolik zaplatím za dopravu? Informace o dopravě Osobní odběr - Zásilkovna: od 49 Kč Kurýr - WE\|DO: od 79 Kč Kurýr - PPL: od 79 Kč ČP - Balík do ruky: od 69 Kč

- +

Přidat do košíku

	Poslední kusy skladem
	Připraveno k expedici

Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 2-3 pracovních dnů.

Poslední změna: 18.04.2024 16:39

Sledovat titul
Recenze (0)
Odkazy a akce (0)
Komentáře (0)

Anotace

Jakub Kujan (1983) se narodil v v Mostě. Po dokončení střední průmyslové školy stavební bydlel dva roky v Praze. Poté studoval v Ústí nad Labem dějiny umění, filozofii a historii. Od roku 2001 hrál v punkové kapele Linka 23 a pak přesedlal na jazzrockové Tesilové vlny. Od svých 26 let se věnuje psaní poezie a krátkých próz. Jeho publikování nebylo nijak nápadné. Své první pokusy o poezii prezentoval v internetovém časopisu Divoké víno, v pořadu Mirka Kováříka Zelené peří a v časopisu Host. Poté se na několik let odmlčel. V současnosti žije v Litvínově a pracuje jako dělník. Toto je jeho první kniha. 1 Tvá krása urazila mnoho žen. Pověděl tak, aby ho slyšel jen její úsměv na sklenici od piva. Byly večery, kdy se modlila, až k tvému srdci, s nímž nebylo možné hrát basket. Zvíře je vždy, váš mlčící svědek, kterému jste neodpustili jeho setrvání v ráji. Člověk je váš vrah, jenž nemá smlouvu na neurčito. Země materiál, kterým platíte za sebezničení. A váš život? Sladký trest herců bez angažmá 2 Je zapotřebí rozloučit se s otcem. Jeho oči – věčnost, která žárlí. Stisk ruky – něžnost při čistění pěchotní zbraně. I čtrnáct dní před smrtí pracoval s vervou, jako by měl odjet stavět katedrálu. Co pant do vrat, to kámen, který po něm hodili, Co poklek, to pokora na poslední chvíli. A co pohled, to láska otce k synovi, která o nás mlčela 3 Přál sis, aby se jaro upilo místo tebe. Nicotu nelze opít a konci je odepřena žízeň. Byl jsi zapomenut vlastním domem, který se tě bojí víc, než démona na obraze. Naděje, nikým neočekáváná je probuzena z Šavelova snu, a jde všem oznámit, že se sama musí zničit. Tvůj přítel celá léta plánuje sebevraždu a čeká na nejvhodnější literární manuál. I když jste hříšní, není pro vás v pekle místo. Nakonec skončíte jako preparovaný homo sapiens v muzeu