Zvěst o tajemné vražedkyni z ospalého městečka

Zvěst se měla týkat známé vražedkyně Sally McGowan, která téměř před padesáti lety zabila bodnou ranou teprve pětiletého chlapce jménem Robbie. V té době jí bylo 10 let. Údajně tahle vražedkyně dodnes bydlí v městečku, samozřejmě s novou identitou.

V momentě, kdy Joanna neuváženě tuhle fámu vypustila na čtenářském kroužku, ani netušila, jak velkou lavinu tím spustí. Každý z obyvatel Flinsteadu najednou začíná podezírat toho druhého, hledat sebemenší záminku pro obvinění z něčeho tak hrozného, jako je vražda malého dítěte.

Příběh, který se klidně mohl stát

Dokud jsem nenarazila na tuhle knihu, spisovatelku Lesley Kara jsem neznala. Podle anotace jsem od příběhu nečekala až tak moc, ale nakonec mě mile překvapil. Stojí někde na pomezí psychologického románu a thrilleru. První dvě třetiny jsou spíš psychologickým románem, popisujícím, co všechno může nastat, vypustí-li se na veřejnost docela nevinně vyhlížející fáma. V téhle části je také tempo příběhu spíše pomalejší a rozvláčné. Zvrat nastává až v poslední třetině knihy, která už by se žánrově dala nazvat thrillerem. Z celé knihy mě nadchla asi nejvíc, nepočítám-li samotný námět.

Děj je členěný do krátkých kapitolek, které vás nutí obracet stránky jednu za druhou a nepřestat číst. Příběh Joanny je vyprávěný v ich-formě a doplněný různými novinovými články o oné vražedkyni Sally McGowan. Ta celé to dění pozoruje v tichosti zpovzdálí. Charaktery obyvatel maloměsta jsou skvěle prokresleny, takže máte pocit, že tenhle příběh se někde klidně mohl stát.

Na pozadí tohoto příběhu sledujeme také vývoj vztahu Joanny a Michaela, biologického otce Joannina syna Alfieho. Michael je novinář a zřejmě proto, že cítí knižní senzaci, nastěhuje se k Joanně. Jeho postava mi moc neseděla, aniž bych přesně věděla proč. Joanna mi byla víceméně sympatická až do té doby, než z úst vypustila onu osudnou fámu. Než si uvědomila, že měla trochu víc přemýšlet nad tím, co vysloví a před kým, bylo už pozdě. Reakce okolí vůči ní byla zcela adekvátní. Co mi vadilo, bylo mnohdy dost naivní jednání hlavní hrdinky, která mi díky tomu byla o dost méně sympatická.

Překvapení na posledních dvou stránkách

Uznávám, že na někoho by mohl začátek knihy působit až nudně, nicméně pro mě byl čtivý a pomalý rozjezd mi až tak nevadil. O to víc mě pak dostalo závěrečné finále! Poslední třetinu knížky jsem četla jedním dechem. Bavilo mě prodlužování napětí až k závěru a užívala jsem si ten pocit, kdy něco tušíte, ale nevíte, co se stane a jakým směrem se děj obrátí. A největší překvapení přijde až na úplný závěr, konkrétně na posledních dvou stránkách!

Fáma

Kniha Fáma je takové jednoduché, nenáročné čtení, u kterého si skvěle odpočinete. Přirovnala bych ji ke stylu Shari Lapena nebo Liane Moriarty. Určitě ji doporučuji všem, kteří mají rádi psychologické romány kombinované s prvky thrilleru. A pokud vám nebude vadit pomalejší rozjezd, věřte, že závěr vás dostane!

Autorkou recenze je Andrea Simoglu.