Praha má nesmírně bohatou historii a ta je doslova plná nejrůznějších příběhů, záhad a tajemství. Navíc má historie velmi blízko ke světu mystérií. Kniha Praha záhadná a tajemná otevírá otázky spojené s objevováním míst, k nimž se váží nejrůznější záhady.
Kniha zmiňuje lokality, které v Praze známe snad všichni, nicméně zavítáme i do míst méně známých a někdy i tak trochu utajených. Pro některé záhady se nám podaří najít vysvětlení, některé naopak zůstanou obestřeny závojem tajemna, poněvadž si s nimi nedokáže poradit ani moderní věda.
Praha záhadná a tajemná je perfektní inspirací a průvodkyně na cesty po jednom z nejkrásnějších měst na světě.
Dozvíme se například, co se odehrálo ve Faustově domě, přečteme si o Golemovi, necháme se inspirovat místy, na která narazíme během procházky po Starém Městě, Hradčanech nebo Malé Straně. Dočteme se o jedné z nejděsivějších soch, o tom, jak to bylo s proslulým Daliborem a o dalších zajímavostech.
Na Hradčany i do Slatin
Knížka nás zavede jak do známých míst, tak i do oblastí, které možná vůbec neznáte.
Kapitola Pražský hrad nám povypráví třeba o starém obětišti, které v těchto místech bývalo, o mystice katedrály sv. Víta a pokladu, který je v něm ukrytý, a dalších zajímavostech. Jednou z nich je třeba nejděsivější socha zvaná Brigita s podobou ženy ve značném stadiu rozkladu. Dozvíme se také, že ve Zlaté uličce nikdy skutečně nežili alchymisté nebo proč se Zpívající fontáně říká právě „zpívající“.
Kapitola nazvaná Hradčany nám hned na úvod povypráví o jedné z největších pražských záhad, se kterou si doposud neporadila ani moderní lékařská věda – o mumifikovaném těle Marie Elekty, první představené pražských karmelitánek. Dozvíte se, kterému z domů se říká „Dům hříchu“ a proč. Poodhalí tajemství smrti Jana Masaryka a zavede nás na Nový Svět, kout Prahy tak malebný, až se člověku tají dech. Poradí vám, kde si dávat pozor na přízrak bezhlavého mnicha a prozradí, díky čemu získal Strahov svůj název.
Z Malé Strany poznáme nejvýznamnější pražské baroko, místní významné domy a zavzpomínáme na Albrechta z Valdštejna. Vydáme se za svobodnými zednáři a projdeme se místní nejznámější ulicí.
Před lety vedl v Tomášské ulici živnost pilný a všemi oblíbený zámečník se svojí hezkou manželkou. Živnost mu vynášela, práce přibývalo, a tak si najal tovaryše. Jenomže mezi paní mistrovou a mladým učedníkem přeskočila osudová jiskra. Žena spřádala plány, jak se manžela zbavit, až se jedné noci odhodlala ke strašnému činu – svému choti vrazila do hlavy dlouhý hřebík. Jeho hlavička se ztratila v dlouhých kučeravých vlasech, a tak ženino vysvětlení, že její muž zemřel na záchvat mrtvice, nikdo neřešil a oběť pohřbili. Mladý tovaryš se ujal dílny i vdovy, zdálo se, že vše pojede ve starých kolejích. Po sedmi letech ale hrobník vykopal starý hrob, otevřel ztrouchnivělou rakev a ve vybělené lebce spatřil hřeb. Všechno oznámil úřadům a po krátkém vyšetřování skončili viníci před soudem. Oba pak byli lámáni na kole, dokud nevypustili duši. Zavražděný zámečník se od té doby toulá v malostranských podloubích a čeká, zda se najde odvážlivec, který mu hřeb z hlavy vytáhne.
Ve Starém Městě se podíváme k místům turisticky známým i k těm, které naší pozornosti mohly uniknout. Například v ulici V Kotcích prý zedníci v minulém století při bourání jednoho domu objevili v zazděném výklenku na chodbě vyschlou mumii pruského granátníka z doby Fridricha II. Velikého. Mrtvý voják zde stál s kompletní uniformou a s puškou u nohy. Jak se sem dostal, a proč zemřel, se dosud nepodařilo objasnit.
Na Starém Městě se také nachází údajně nejstrašidelnější místo v Praze. Je jím Anenské náměstí, nevelké, poněkud smutné a tmavé prostranství, ze všech stran obestavěné domy, kam slunce zavítá jen na pár hodin denně. Místo tiché a odlehlé, a přitom jen pár kroků od hlavních turistických tras.
V kapitole Josefov se kniha věnuje tajemství starého pražského golema nebo záhadě zahrady mrtvých.
Kapitola Nové Město hovoří o největším a nejmagičtějším náměstí – Karlově náměstí. Snad největší hrůzu zde vzbuzovaly zvěsti o zdejších podzemních labyrintech. Údajně se pod celým náměstím táhly rozsáhlé podzemní chodby, v nichž byla i vězení, mučírny a také sály, sloužící k tajným shromážděním a rituálním obřadům nejrůznějších spolků a sekt. Podíváme se také na záhadu Faustova domu, k „pramáti“ českých věznic a pokusíme se najít odpověď na otázku, kdo zapálil Národní divadlo.
Další kapitoly se věnují Vyšehradu, levému a pravému břehu Vltavy. Zajímavá pro mě byla pověst o svaté holčičce. Váže se k pomníku v podobě malého děvčátka s hlavou podloženou kamenným polštářkem. Vypadá jako anděl. Bohužel, když si holčička hrála v okně s hadrovou panenkou, poryv větru jí panenku vyfoukl z ruky a Anička Degenová (1848 – 1851) se po ní natáhla a vypadla z okna, ze třetího patra. Na místě byla mrtvá. Lidem však pomáhá i po smrti, jak praví legendy. Děti i dospělí dodnes k náhrobku přinášejí svaté obrázky, květiny i hračky, zapalují svíčky … a prosí holčičku za přímluvu, aby se splnila jejich přání. Náhrobek najdeme na Malostranském hřbitově, na rozhraní Smíchova a Košíř.
Praha záhadná a tajemná je pro mě nádherným průvodcem a inspirací. Přesto, že jsem o většině v knize zmíněných míst slyšela a mnohokrát je navštívila, neměla jsem třebas potuchy o pověstech a záhadách, které se k nim váží. A pravdou je, že mi tahle knížka odhalila i pár míst v Praze pro mě dosud nepoznaných.
Autorkou recenze je Andrea Simoglu.
Přidat komentář