literární kavárna

Zádušní mše za hraběnku

(0x)
Nakladatel: JaS nakladatelství (JaS nakladatelství s.r.o.)
Jazyk: česky
Pořadí vydání:2.
Počet stran:160
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:122 × 195 mm, 234 g
Více podrobností
Klubová cena: 161 Kč
Běžná cena: 215 Kč
Ušetříte: 54 Kč
Kolik zaplatím za dopravu?
Poslední kusy skladem 
Připraveno k expedici
Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 2-3 pracovních dnů.

Poslední změna: 15.04.2024 22:09

Anotace

Kastelánku zestátněného zámku dostihne v sedmdesátých letech dopis od bývalého majitele: Paní hraběnka Sofie zemřela a ráda by byla uložena v zámecké kapli. Přes smutnou dobu normalizační se někdejší služebnictvo rozhodne splnit poslední hraběnčino přání. Plán je sestaven a všichni jej bezesporu plní. Snad všechno klapne, jak má. Jenže svět tropí hlouposti, tedy na zámek dorazí ve stejné době ještě druhé psaní, tentokrát úřední s ministerskou hlavičkou. O zádušní mši za hraběnku připravovanou v době, kdy se podobným aktivitám nepřálo, vypráví dcera kastelánky Johanka. Ukazuje, jak vyplnění jediného přání může pro mnohé znamenat neblahé následky na celý život…

Další verze titulu

Zádušní mše za hraběnku 1. vydání
Není skladem

Specifikace

Název: Zádušní mše za hraběnku

Autor: Jiří Holub

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-87654-24-8

EAN: 9788087654248

Objednací kód: NA340202

Hodnocení a komentáře

Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

Je mi třiatřicet. Nejsem vdaná, kdo by mě taky chtěl, když už je mi tolik a slušný holky se vdávají nejpozději ve dvaadvaceti. Zatím mi to nějak nevadí, ale maminka to nese těžce.
Mám práci v Jindřichohradeckém muzeu a na poloviční úvazek pomáhám ještě u nás na zámku. Nedávno se za mnou stavil Honza Mikeš. Bude dělat na hradeckém zámku, kde se snad konečně začne s rekonstrukcí. Je rozvedený, má holčičku a kluka a ti ho na alimentech stojí skoro celej plat. Řekl mi, že by mě rád někam pozval.
Boží mlejny přece jen melou, hurá! Sice se to mělo stát před sto lety, kdy jsem ještě mívala jen jeden zadek, ale stalo se to! A to je hlavní, jupí!
Když jsem odpoledne přijela domů, stavila jsem se ještě pro poštu. Na zámek ji teď nevozili, zřídili nám přihrádku.
„Máte tam nějakou cizinu!“ houkla na mě přes přepážku poštmistrová. „Vzala bych si pak známky pro kluka, teda kdybyste je třeba nechtěli?“
Obálka byla nadepsaná krásným písmem, stálo na ní K rukám vážené Marie Doubkové. Známka byla z Rakouska.