Domácí stránka › Žánry › Literatura faktu › Military › Pod vrchlíky padáků

Pod vrchlíky padáků

Nakladatel:	Svět křídel (Moucha Arnošt - Svět křídel)
Jazyk:	česky
Pořadí vydání:	1.
Rok a měsíc vydání:	2014/01
Počet stran:	128
Typ, vazba:	Kniha, pevná
Formát, hmotnost:	172 × 243 mm, 462 g
Více podrobností

Běžná cena:	220 Kč

	Není skladem
	Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.

Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 18.04.2024 20:10

Sledovat titul
Recenze (0)
Odkazy a akce (0)
Komentáře (0)

Anotace

Co mě vedlo k napsání těchto vzpomínek na službu u výsadkových jednotek v bývalé Československé lidové armádě? Málokdo, mimo pár vysloužilých zbrojnošů ví, že před hadrovou revolucí existovaly v bývalé armádě zpravodajsko-diverzní a průzkumné výsadkové jednotky. Místa jejich dislokace jsou spojena se jmény Prešov, Holešov a Prostějov. Možná se ještě najde pár těch dříve narozených, kteří si vzpomenou na jména jako Zákupy, nebo Stráž pod Ralskem, to byla místa, kde tyto jednotky vznikly než byly v pozdější době redislokovány na východ naší vlasti, právě do Prešova. Na mapě našich luhů a hájů ale existují ještě dvě místa, kde byly výsadkové jednotky dislokovány. Byla a je to doposud Chrudim a také Luštěnice. V Luštěnicích už kasárna nejsou a tím pádem ani vojenský útvar. Dříve tam byly dva útvary a sice 1. rota zvláštního určení, krycí číslo 9669 a ještě před ní 1. Výsadkové výcvikové středisko, krycí číslo 1910. Právě o posledním jmenovaném útvaru je tato kniha. Jsou to vzpomínky na základní vojenskou službu u tohoto střediska, kam jsme narukovali. Nemuseli jsme absolvovat žádné přijímací řízení, nemuseli jsme běhat s pneumatikou nad hlavou, ani hledat ve vnitřnostech dobytka hozenou minci a to vše za řevu nějakého instruktora s vyholenou hlavou. Také jsme během naší služby nekonali žádné armádní poutě do Lurd. Po skončení služby jsme nedostávali žádné prsteny, jen razítko propuštěn do zálohy. Byli jsme mladí a těšili se, jak jednoho dne skončí naše vojenská služba a my se vrátíme domů ke svým mámám. O tom jak probíhala naše služba, se dočtete v této knížce.