Penziopolis - Dva dopisy o jednom městě

(0x)
Nakladatel: 65. pole (Nakladatelství 65. pole - Mgr. Tomáš Brandejs)
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:176
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:125 × 172 mm, 219 g
Více podrobností
Klubová cena: 186 Kč
Běžná cena: 248 Kč
Ušetříte: 62 Kč
Kolik zaplatím za dopravu?
Skladem 
Připraveno k expedici.
Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 1-2 pracovních dnů.

Poslední změna: 21.06.2021 17:38

Anotace

Jiří Vogl v dopise adresovaném Josefu Rybákovi vzpomíná na Písek svého dětství a mládí ve 20. a 30. letech 20. století. Vykresluje živé město se svéráznými obyvateli a jedinečnou atmosférou. Jeho poutavý a poetický styl, okořeněný ironií a humorem, udělal z dopisu pamětníka – už tak unikátního dokumentu – pozoruhodné literární dílo. Petr Mano jím byl téměř padesát let po jeho vzniku okouzlen natolik, že se rozhodl Jiřímu Voglovi odepsat a vylíčit mu totéž město, jak ho poznal od 80. let až do současnosti. Jiří Vogl (1912–1993) byl písecký rodák židovského původu, povoláním optik. V roce 1939 odjel do Stockholmu. Ve Švédsku se zabýval výzkumem, vývojem a vzděláváním v oboru optika. V roce 1980 získal cenu Polhemspriset. Se ženou Janou měl dceru Catherine. Petr Mano (nar. 1961 v Táboře) studoval pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, studium předčasně ukončil. Celý život se věnuje výtvarnému umění a psaní. Žije v Písku. Vydal soubor povídek Šarlák (2014) a deník Kalužiny (2016).

Další verze titulu

Penziopolis - Dva dopisy o jednom městě Elektronická kniha Ihned ke stažení

Specifikace

Název: Penziopolis - Dva dopisy o jednom městě

Autor: Mano Petr, Vogl Jiří,

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-88268-15-4

EAN: 9788088268154

Objednací kód: NA333546

Hodnocení a komentáře

Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

Když se baráky kolem řeky proměnily během jediného roku v troudnou suť, zmizeli potkani spolu s nimi. Rychlost, s níž se ztratili, překvapila každého. Jako kluci jsme rozvaliny prolézali, ale nevzpomínám si, že bychom nějakého spatřili. Zato jsme mezi obnaženými, popraskanými stěnami, stále ještě ozdobenými tapetou opršených válečků a šablon, slýchali občas tiché hlasy těch, co v ulici žili a umírali. Chlupodravce Kašpara, starého trubače Kubišty, opilce Fika nebo jednonohé Otýlie Šnoblochové, vyučující v odpoledních hodinách hře na klavír. Osamocené tóny, vydolované v potu tváře dětskými prsty z dlouhé klávesnice, poletovaly nad hladinou řeky jako jiřičky chytající hmyz.


Žánry