Nenapsaný román

Ukázka z textu

Andrej Olej byl prvním hercem, který se Zachariášem po jeho příchodu do divadla promluvil a začal s ním také debatovat. Bez pozdravu, jen se slovy „ale, ale“ si k němu přisedl v hostinci Družba, známějším pod jménem Kůň.
– Tak jak? – řekl. – Jmenuji se Andrej Olej, už jsme se viděli, občas ještě v divadle vypomáhám. A co fakulta? Konkrétně profesor Boldižár. Ivan Stěpanovič. Vedoucí katedry ruského jazyka a literatury.
Ach, Ivan, Ivan! Dobrý chlapec, ale trochu pověrčivý, rozhovořil se Olej, nevyčkav na Zachariášovu reakci; zřejmě patřil k těm, kteří na své otázky nečekají odpověď. – Věru tak! Ivan Stěpanovič! Profesor a podobně! Všechna čest! Kdyby neměl epilepsii, mohl být dnes ještě dál. Ale i tak. To, co ze sebe vytěžil při svých záchvatech, je obdivuhodné. Přinesl si je ještě z Ruska. Tedy ze Sovětského svazu. Jistěže, o jeho epilepsii nikdo nic nevěděl, vždyť se ji naučil za ty roky znamenitě maskovat. Sedí s vámi, rozmlouvá, chvíli zmlkne, nakrátko ztichne, nikdo netuší, že to, co na první pohled vypadá jako malé, nevinné zamyšlení, je ve skutečnosti epileptický záchvat. I pětkrát ho to chytí při posezení s tou či onou delegací a jeho společníkům ani na rozum nepřijde, že dnešní odpoledne trávili s člověkem, který během příjemného, milého a učeného rozhovoru překonal pět epileptických záchvatů. Tak to je. Při jídle si s nožem pohrává, sem tam si nahrne něco na vidličku, ham, ham, potom chvíli nic, nožík trochu přitlačí na talíř a je po záchvatu, prosím! Žádná pěna, křik, změna ve výrazu tváře.
A Rozprič? O tom mi neříkejte ani slovo. Ten to na profesora nikdy nedotáhne. Přiznejme si, že je trochu líný. Rozumu má na tělocvikáře až až, ale co uděláte při jeho povaze? Přesný opak děkana. Děkan toho v hlavě mnoho nemá, ale všechna čest! Každý semestr si dělá novou přednášku. To, že pije, je už jiná věc. Seděl v jedné lavici s naším Bodorem. Zvláštním člověkem! Kdysi byl vládcem divadla. Dnes je to s ním už o mnoho horší. Má málo železa. Jen co si sedne, spí. Může hrát více méně jen ve stoje. K tomu křečové žíly a tak! Ten toho už moc nenahraje.