Děti si vzít nenechám - Dramatický příběh o zoufalství, odhodlání a naději
| Nakladatel: | Ikar (EUROMEDIA GROUP, a.s.) | |
|---|---|---|
| Jazyk: | česky | |
| Pořadí vydání: | 1. | |
| Rok a měsíc vydání: | 2005/12 | |
| Počet stran: | 240 | |
| Typ, vazba: | Kniha, pevná | |
| Formát, hmotnost: | 130 × 205 mm, 363 g | |
| Více podrobností | ||
| Běžná cena: | 229 Kč |
|---|
Informace o dostupnosti
Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu. Poslední změna: 23.04.2024 22:08 |
||||
- Sledovat titul
- Recenze (0)
- Odkazy a akce (0)
- Komentáře (1)
Anotace
Autorka líčí vlastní životní příběh. Prologem je okamžik, kdy v Bagdádu konečně vystopuje dvě ze svých čtyř dětí a za asistence amerických vojáků přinutí manžela vydat jí děti, které předtím unesl... Donya v mládí opustila domov a konvertovala k islámu. Pobývala v Jordánsku, Tunisu a na Kypru po boku různých mužů. Všechny vztahy se ale rozpadly a Donya se vrátila do Londýna, kde založila rodinu s Mahmoudem, číšníkem v orientální restauraci. Stýkala se s arabskou a muslimskou komunitou, a tak znala případy žen, jimž manželé po odluce unesli děti a zabraňovali kontaktu s nimi. S pomocí svých zkušeností a znalosti arabštiny se Donya snažila ženám pomáhat a poměrně úspěšně unášela děti zpět. Tak se i proslavila v médiích, sama však na své aktivity doplatila podobným osudem. Přeložila Marcela Nejedlá. Váz., 232 stran, 12,5 x 20 cmDalší verze titulu
| Děti si vzít nenechám - Dramatický příběh o zoufalství, odhodlání a naději | 2. vydání |
Není skladem
|
Specifikace
Název: Děti si vzít nenechám - Dramatický příběh o zoufalství, odhodlání a naději
Originální název: No One Takes My Children
Autor: Donya Al-Nahi
Překladatel: Marcela Nejedlá
Titul je zařazen do žánrů:
ISBN: 80-249-0651-1
EAN: 9788024906515
Objednací kód: -
Hodnocení a komentáře
Přidejte svůj komentář
Ukázka z textu
Toho dne jsem měla schůzku s redaktorkou ze skotského vydání The Sun. Psala velký článek o případech matek, kterým byly uneseny děti, a chtěla tam mít i rozhovor se mnou. Domluvily jsme se, že se sejdeme v Café Rouge ve Whiteleys. Byly jsme tam asi tři hodiny, daly si oběd a pak pokračovaly. Odpoledne jsem se pokoušela dovolat Mahmoudovi na mobil, ale měl ho vypnutý. Chtěla jsem vědět, jak se daří Amiře, ale nedělala jsem si velké starosti - neměla jsem k podezření důvod. Odpoledne zavolal Marlon a oznámil mi, že pro něj Mahmoud nepřijel do školy. A náhle jsem pochopila...
Dětičky zpět za každou cenu! (Lenka , 22.7.2011) Odpovědět