Brumla a Remcík: Nečekané přátelství

V pohoří Tři sestry, pod Hromovými horami má medvědice Brumla svou jeskyni. Předčasně se probudí ze zimního spánku a tak se rozhodne, že si postaví sněhuláka. Když tak kutálí sněhovou kouli do kopce, přejede s ní přes králíkovu noru a ta je zavalená. Nabručený králík medvědici hned poučí, že koule se netlačí do kopce, ale válí se z kopce, protože to jde snáze a je přitahována gravitací. A to že je tajemná síla, která všechno přitahuje ke všemu ostatnímu. Medvědice gravitaci přirovná k přátelství i k lásce, ale také k hladu, jenže králík je z takového přirovnání rozhořčený!  

Depresivní a věčně nabručený králík je protikladem roztomile nepraktické, ale hravé medvědici se srdcem na dlani. Čtenář je svědkem postupného roztávání králíkovy pesimistické nálady, kdy si začne uvědomovat, že zábava, přátelství a společné sdílení je daleko lepší než nuda, osamělost a věčný strach. Medvědice navíc králíkovi zachrání život, když po hladovém vlkovi Trhači mrští sněhovými koulemi, které mají připravené na sněhuláka a vlkovi tak nezbyde nic jiného, než že se s nepořízenou odšourá domů.
 

Než se Trhač vydrápal na břeh, byl Remcík na míle daleko. Trhač si odfrkl. Au. Něco mu vězelo v nose. Kýchl. Vylétla stará, zčernalá, povadlá mrkev. Trhač ji očichal. Fuj. Nicméně se mu vlastně docela líbilo, jak tam tak leží. „Hmmm. Mohl bych se na chvilku stát vegetariánem,“ řekl si Trhač. „Už mám plné zuby toho, jak přede mnou každá večeře utíká stovkou.“

Brumla a Remcík pak spolu postaví toho nejhezčího sněhuláka a protože zima ještě neskončila, nabídce medvědice králíkovi svou jeskyni, aby tam společně přečkali až do jara.

„Bohužel jsem ztratila tu mrkev, cos mi dal,“ posteskla si Brumla. Remcík se úplně poprvé v životě usmál. A skoro vůbec to nebolelo. Sáhl si za záda. „Ta dá!“ Remcík Brumle podal svou nejlepší a nejoranžovější mrkev.

„Pro tvého sněhuláka.“

„Ne,“ řekla Brumla.

„Ne?“ podivil se Remcík.

„Pro NAŠEHO sněhuláka,“ opravila ho medvědice a opatrně zapíchla mrkvový nos sněhulákovi do obličeje.

„Nádhera,“ řekli společně.
 

Brumla a Remcík: Nečekané přátelství

Knížka se neteři velice líbila, a protože je v první třídě, zvládla ji přečíst celou sama. Měla z ní velikou radost!  Malý čtenář, který přečte svou první knihu je navíc úspěchem natolik povzbuzený, že se hned zajímá o další čtení a to je přece dobrá cesta :)


Autorkou recenze je Lucie Bednářová.