Zdání nehybnosti

(0x)
Nakladatel:-
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:138
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:130 × 182 mm, 216 g
Více podrobností
Klubová cena: 120 Kč
Běžná cena: 159 Kč
Ušetříte: 39 Kč
Kolik zaplatím za dopravu?
Skladem u dodavatele 
Expedujeme do 6 pracovních dní.
Informace o dostupnosti

Zboží skladem u dodavatele obvykle zajistíme a předáme dopravci do 6 pracovních dnů.

Doba přepravy dopravcem:

  • 1-2 den

Poslední změna: 17.07.2019 16:18

Anotace

Sbírka severočeského autora Martina Vodňanského nepotřebuje předmluvu ani doslov. Básník sám svoji poezii ohodnotil, sám se vyznal, sám vystihl, co je poezie jeho a co poezie vůbec. Naštěstí je opravdu jen básník a nikoli salonní vědátor, pitvající knihu, jež se nemůže bránit. Básníkovi stačí pohled na zelené mandarinky, přehlížené přesyceným obecenstvem, aby pochopil: že jsou nesrovnatelně chutnější než ty / co téměř lahodí lidskému oku… Neboť tajemství žije pod slupkou. Netřeba lahodit! Netřeba leštit slupky ani slova! Martin Vodňanský dosud publikoval hlavně v novinách a časopisech Severočeský deník, Totem pod přezdívkou Márty, Haluze, Koktejl a Literatura · Umění · Kultura. Jeho básně vyšly v antologii Od břehu k horám, která mapuje literaturu a výtvarné umění v severních Čechách. Antologii vydalo nakladatelství Votobia roku 2000. V posledních letech se postava Vodňanského objevila ve dvou knihách Josefa Formánka: Syn větru a prsatý muž a Úsměvy smutných mužů. Formánek o něm píše jako o ústeckém básníkovi Mártym. V knihách jsou též ukázky jeho básní. Báseň Nemocniční trágo blues, která je v nabízené sbírce Zdání nehybnosti, je uvedena i ve filmu Úsměvy smutných mužů.

Specifikace

Název: Zdání nehybnosti

Autor: Martin Vodňanský

Ilustrátor: Milada Bělíková

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-906880-5-6

EAN: 9788090688056

Objednací kód: NA326292

Hodnocení a komentáře

Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

TĚŽKO BYCH MOHL VĚDĚT…

Kdybys mi už dávno neřekla
co nosíš na svých bedrech
na lopatkách
které tvarují mé prsty
skrze něž se dobíjím
abych se Ti mohl připomenout
jako kohout z rána

těžko bych mohl vědět
že pro Tebe nejsou ničím novým
spadlé elektrické dráty
jež jsi na své cestě dosud nepotkala…

MISS TISÍCILETÍ

Víš
co mě na mé ženě
mimo jiné přitahuje
její vrásky
protože možná tuším
kde je potkala
čtu v nich jako v Bibli
jako v otazníku
kdy mohu říci (?)
už nejsem dítě… teď
jsem dospělý… teď
vždyť ani neumím rozluštit
barvy zívajícího října v polštáři listopadu.

V televizi dávají „Miss tisíciletí“
zase mi potřebují něco ukázat
ale nestihli to
oči mi otevřela až moje dcera
chtěla prostě čůrat
televize už zapomněla zrnění
pořád se mě snaží bavit

první vypínám zvuk
ještě chvíli pozoruji ta velká gesta…
…prudké pohyby…výstřely…
…pneumatiky rozvířily prach…
…vrtulník je pronásleduje…
…už na ně zase míří…
vypínám
jdu spát.

Víš
kde jsem viděl miss tisíciletí
na porodním sále
tehdy poprvé se nestydím za to
že jsem se opil
protože tohle rozchodit ve střízlivém stavu
by snad dokázal jenom Bůh

ba ne
styděl jsem se
když mi druhý den podala ruku
rozpálenou čtyřicítkou
a mohl jsem se tisíckrát naparovat
chlapskými bláboly
její horečku jsem do svého těla
nedokázal přenést.

Víš
kdy jsem viděl
hovořit o Bohu beze slov
při pohledu na kojící ženu
pokud někdy zapomenu
na vůni mateřského mléka
které mohlo nasytit čisté stvoření
pak mě pohřběte
kde vás napadne
těžko by ještě cokoliv mělo smysl.

PŘEDPODZIMNÍ…

Moje dcery neodradilo
že se už dříve stmívá
dělaly mně a Ajrin společnost u řeky
snad se ještě chtěly dotknout
obrazů léta
zachytit stopy prázdninových her
dříve než se přikrade vítr
a zamete jim je do šuplíku Minulost
ony ho zavřou
a otevřou nový
s botami na podpatcích
ale také lahví s tajnou zprávou
bez návodu kdy ji otevřít…

Něco mezi lvem a psem
moje leonbergřice Ajrin
se pohledem do nebe
loučila s vlaštovkami
listí začalo padat nějak dřív
vítr si pospíšil s úklidem…

A JEŠTĚ JEDNA OD AJRIN Z MALÍŘSKÉHO KOUTKU…

V televizi se jednoho strejdy ptají
zda recykluje odpad
ANO odpovídám hlásné troubě
tam jedou na kolečku pytle
a zpátky moje děti
které ještě utáhnu
ještě se malé slečny
nestydí nechat vézt
tátou ve špinavých montérkách
musím si je takhle vyfotit
než nám odjedou v jiném kočáře…

Když v televizi ukazují
nějaké slavné modelky
chtěl bych říci
předveďte mi je nejdříve
v tom kolečku
se špinavým tátou
a mámou
co jim petrákem hubila ve vlasech vši
abych věděl
zda ty přesné míry mají obsah
jako když postavíš dům
ale hned jej nenahodíš
jednu zimu počkáš
až se z něho Slunce napije
a smířlivě zlomí paprsky o jeho hrany.


Žánry