Pane Bůh, tady Anna

Úvod patří člověku jménem Fynn, který se o tento příběh zasloužil. Jeho život s Annou, malou holčičkou, začal jedné mlhavé listopadové noci, kdy Fynnovi bylo 19 let a Anně asi 4 roky... Ti dva si mezi sebou vybudovali krásný a naprosto výjimečný vztah, byli jako jedno tělo a jedna duše. Denně se učila Anna od Fynna a velmi často se učil i Fynn od maličké Anny. Holčička má na svůj věk nekonečně mnoho otázek a vždy nějakou odpověď a pokud ji aktuálně nezná, tak s ní dříve či později vyrukuje.. Je extrémně chytrá a přináší všem lidem radost do života. Jedná se o příběh plný něhy, lásky a filozofování o životě či smrti, o samotném nitru každého z nás a jelikož Anna velmi často rozmlouvá s panem Bohem a vroucně jej miluje svou dětskou nevinnou dušičkou, tak se vše točí okolo tohoto tématu. Je zde krásně vidět, že ač Anna bezmezně věří, nepotřebuje k tomu žádné kostely ani mše, vše je uvnitř nás a umím si představit, že hodně věřících by s touto knihou a jejím pojetím nesouhlasilo, ale já v ní vidím takovou tu čistou pravdu - prostě tak, jak to je. Jednoduše, čistě a krásně. A Anna Vám to všem nádherně popíše, to mi věřte. Nemusíte být jakkoli věřící, křesťané nebo jakéhokoli jiného vyznání, aby se Vám tato knížka líbila a doufám, že Vás neodradí ani slovo Bůh. Jde totiž o celkový pohled na svět, život, lidi a vesmír kolem nás...o souznění dvou čistých duší, které si k sobě našly cestu a potřebují si předat všechny důležité a zajímavé informace, které je zcela naplňují. Musím říct, že kniha ač je velmi čtivá a hezky napsaná, tak jsou zde i velmi náročné pasáže, které vyžadují Vaši plnou soustředěnost. Pokud ji nemáte, knihu odložte a čtěte až později. Taktéž je zde hodně matematiky či fyziky, polemizování o číslech a celkově jejich hodnotě, a to vše většinou ukázáno na různých experimentech, co ti dva blázni dokázali vymyslet. Při čtení této úžasné knížky jsem vyloženě od samého začátku pociťovala vnitřní klid, krásno, nevinnost, vyrovnanost a měla jsem úsměv na rtech. Úvahy Fynna o Anně jsou i často vtipné, takže párkrát mě rozhodně rozesmál svými slovy. Výňatek: Náš pan farář byl vyvedeny z míry, když se jí poprvé zeptal na Boha. Vznikl následující rozhovor: "Věříš v Boha?" - "Ano." "Víš, kdo to je Bůh?" - "Ano." "Tak kdo je to Bůh?" - "No přece Bůh!" "Chodíš do kostela?" - "Ne." "Proč ne?" - "Protože to všechno umím!" "Co umíš?" - "Umím milovat pana Boha a milovat lidi a kočky a pejsky a pavouky a květiny a stromy... " a jmenný seznam pokračoval, "...celým svým srdcem." Anna pominula vše nepodstatné a staletí učenosti vydestilovala v jednu jedinou větu: "A Bůh řekl: 'Miluj mne, miluj všechny lidi a všechno, a nezapomínej milovat sebe.'"